Rok od výbuchu ve Frenštátě: Oběti připomínají vysazené stromy!

Sedmapadesátiletý Antonín Blažek obýval byt v přízemí třípatrového paneláku. Někdejší vězeňský dozorce měl mezi ostatními nájemníky pověst podivína, žijícího s pocitem neustálé křivdy. Úředníkům frenštátské radnice byl znám coby autor četných podání, na jehož chování si zároveň stěžovali lidé z okolí.

Podle lékařů trpěl Blažek paranoiou spojenou s kverulantstvím (notorický stěžovatel - pozn.red.). Pocit, že je obětí spiknutí u něj vygradoval v okamžiku, kdy kvůli dluhům přišel v exekuci o byt a každým dnem mu hrozilo vystěhování. "Když já, tak vy všichni se mnou," nechal se slyšet před sousedy. Nebylo to poprvé, kdy z Blažkových úst zněly výhrůžky. Nikoho nenapadlo, že nemluví do větru.

Manželku poslal pryč a pustil plyn

Plán šílené pomsty začal Blažek realizovat večer 16. února 2013. Nejprve přiměl svou nic netušící manželku a děti, aby si z bytu odvezli věci. "Podle svědectví byl klidný, ještě prý vtipkoval a bavil se o rodinných věcech," popsali později kriminalisté pachatelovo chování. Když zhruba ve dvě ráno manželka odjela, dal se Blažek do díla. Ve vchodových dveřích domu zalomil klíč, aby ostatním nájemníkům ztížil případný útěk. Pak pustil zemní plyn ve svém bytě a odešel do sklepa vymontovat ventil hlavního plynového uzávěru.

Syčení unikajícího plynu vyrušilo ze spánku jednoho z nájemníků paneláku, který se šel přesvědčit, co se děje. S velkou pravděpodobností tím zabránil ještě horší tragedii, protože výbušná směs nestihla naplnit schodišťovou šachtu domu. Muž cestou narazil na Blažka, který pouze vykřikl: "To máte za to!," načež domem otřásla ohlušující exploze.

Podle svědků se Blažek po výbuchu ještě nějaký čas pohyboval po domě. "Údajně celý hořel, vidět mu byla jen hlava," popsal hororovou scénu jeden z kriminalistů. Navzdory plamenům se Blažek vydal do nejvyššího patra, kde bydlel předseda sdružení nájemníků. K bytu už ale nedošel; utrpěným popáleninám podlehl na schodišti domu.

Výbuch a následný požár dům zcela zničil. V troskách našlo kromě pachatele smrt dalších pět osob, včetně tří dětí. Jedenáct lidí skončilo se zraněním v nemocnici. K tragické bilanci mohly podle statika Josefa Paculy přispět chybějící výztuže, které by zabránily pádu stropních panelů na spící obyvatele bytů.

Tragédii připomínají stromy

Každý, kdo dnes prochází kolem parcely v ulici 6. května, kde dům číslo 39 stál, alespoň na chvíli k těm místům zrakem zalétne. Dnes události připomínají jen čtyři nedávno vysazené stromy. Tři okrasné třešně, každá za jednu dětskou oběť. Čtvrtý převislý dub, za všechny, kteří v troskách zemřeli.

Pozemek pod zničeným domem číslo 39 stále patří lidem, kteří v něm žili. V budoucnu jej chtějí darovat městu. Zbavit se tak poslední věci, která je s místem bolesti a utrpení spojuje. Zatím tomu ale brání neukončené dědické řízení.