9°C
Lékaři zapomněli vyndat 28 cm oceli
Pět měsíců trpěla důchodkyně Zdeňka Kopečková (67) z Brněnska jako zvíře. Po šílené chybě zdravotníků jí totiž zůstala v břiše 28 cm dlouhá chirurgická špachtle! Nyní za to u Okresního soudu Brno-venkov stíhají primáře a tři zdravotní sestry.
Žalobce viní primáře gynekologie Aleše Soukala, instrumentářku Danu Staňkovou, vedoucí sestru centrální sterilizace Lenku Šicovou a staniční sestru Romanu Hanušovou z nemocnice v Ivančicích pro ublížení na zdraví z nedbalosti. Hrozí jim za to až rok vězení.
Ztrátu zjistili až po deseti dnech
Podle obžaloby předloni 25.září při gynekologické operaci nechali Zdeňce Kopečkové v těle zmíněnou lopatku z chirurgické oceli. Její ztrátu ale zjistili až po deseti dnech! „Došla jsem k závěru, že se lopatka vyhodila do odpadu a odvezla pryč,“ uvedla staniční sestra Hanušová, která po incidentu a finančním trestu dala výpověď a nyní pracuje ve Fakultní nemocnici Brno jako sálová sestra.
Podobně o ztrátě lopatky zvané ekartér mluvily i její bývalé kolegyně. Byl to ale omyl, protože špachtle zůstala v břiše pacientky dlouhých 145 dnů! Vyjmuli jí ho až loni v únoru. Pokud se v minulosti podle sester nějaký nástroj ztratil, vždy se našel buď v biologickém odpadu nebo v operačních rouškách.
Bolestí přemýšlela o sebevraždě
„Byla to strašná bolest, ke konci jsem už nemohla chodit. Byla jsem zoufalá a přemýšlela o tom, že zapiju léky alkoholem a oběsím se!“ řekla pro Blesk.cz loni v únoru Zdeňka Kopečková. U soudu bude vypovídat 11.dubna. A jako poškozená chce náhradu škody ve výši 700 tisíc korun! Staniční sestra Hanušová i operatér vinu odmítají.
„Primář popírá, že by se jakýmkoliv způsobem podílel na poškození pacientky. Spoléhal se na instrumentářku a další lidi, kteří tam tehdy byli,“ sdělil Soukalův obhájce Lukáš Prudil. Instrumentářka Dana Staňková u soudu vypověděla, že si standardně všechny nástroje spočítala. „Byla jsem přesvědčená, že je všechno v pořádku,“ hájila se před soudkyní obžalovaná.
Témata:
Související
Prestiž (z latinského praestigiae – mámení) je dobrá reputace jedince či skupiny společnosti, spojená s úctou a vlivem. Prestiž je spolu s příjmem, vzděláním, životním stylem, mocí ap., základním ukazatelem sociálního statusu jedince. To by měl být skutečný cíl lékařů, ale ten se nedá dosáhnout jenom vzděláním. Vysokoškolsky vzdělaných lidí jsou u nás tisíce, a přesto jim na tomto fóru vzdělání nikdo nezávidí. Prestiž se nezíská jen vzděláním, ale celoživotní dobrou prací a postojem. V současné době může mít kdokoliv jakékoliv vzdělání, pokud chce, i bez vysokoškolského studia. Materiály k tomu jsou veřejně dostupné. Nechápu tedy některé lékaře, jak pořád předhazují veřejnosti náročnost svého studia. Kdo z nich výrazně posunul naši medicínu vpřed...? Jsou to jenom jedinci, a ti se takhle nechlubí. Zbytek lékařů, pokud by neměli k dispozici již hotové postupy a diagnostické přístroje, by toho moc nedokázali. Takže... v čem se liší třeba od opraváře aut? Jenom v tom, že on pracuje s neživou hmotou, která je nahraditelná, a lékař s člověkem. O to větší by měla být jeho odpovědnost. Protože, pokud se splete, zemře člověk, a ten se nahradit nedá. Sami nejlépe vědí, že lidský tvor je jistým způsobem zázrak, a měli by si také uvědomit, že oni nejsou tvůrci tohoto zázraku. Je jim dovoleno pouze o něj pečovat. Mohl bych ještě pokračovat, ale stejně to nebude nic platné, nic se nezmění. Jenom na závěr citát z Bible. "Co nechceš, aby blížní činili tobě, nečiň ty jim".