Viktor Kožený: Mám skromný majetek!

Co bude pro vás znamenat mimosoudní dohoda s americkými investory?
Mimosoudní dohoda dělá konec veškerým žalobám, které kdy byly podány po celém světě ohledně ázerbajdžánské investice. Je to konec žalob jak v Londýně, na Bahamách, na Britských Panenských ostrovech, tak i v Coloradu.

Nedohodli jste se na tom, že zaplatíte americkým investorům nějaké odškodné?
Nic takového nebylo před soudem čteno. Mohu vás ujistit, že nic takového...

Kolik máte peněz na výdaje?
Můj majetek je velmi skromný. Můj život se nějakým významným způsobem nemění. Tím, že padla veškerá opatření, výdaje nejsou omezeny. Z praktického hlediska jsou však omezené. Žiji jako každý normální člověk, žádné extravagance.

Kolik byly náklady na právníky za devět let sporu?
Řádově mohu indikovat, že náklady na každé straně šly do desítek milionů dolarů. Čísla, co jsem slyšel na jejich straně, se pohybují kolem třiceti, padesáti milionů. U mě je to podobná částka.

Před lety jste uvedl, že budete dělat stroj na lepení letadel. Tento nápad už padl?
Nápad nepadl vůbec. Byl úspěšně realizován. Ty stroje na lepení letadel jsou vyráběny firmou Cincinnati Machine a jsou používány firmou Boeing. Jednoznačně se potvrdila správnost tohoto postupu a byl plně realizován.

Co říkáte na trestní stíhání v České republice, které stále probíhá a kde je vyčíslena škoda ve výši šestnácti miliard korun?
Všechny věci, které se v České republice děly, byly pod přísnou kontrolou ministerstva financí, České národní banky, burzy a pod kontrolou daňovou a mnohonásobným dohledem různých státních orgánů. A byly současně zveřejňovány ve všech sdělovacích prostředcích. Veškeré větší transakce byly veřejně diskutovány. Byly dál schvalovány představenstvem, dozorčí radou, valnou hromadou, auditory. Je nepředstavitelné, že na věcech, na nichž se podílelo několik set lidí, bylo cokoliv závadného. Mé stíhání je věcí politickou. Desítky a stovky lidí, co se na těch operacích podílely, nejsou stíhány a já jsem stíhán, protože představuji kuponovou privatizaci.

V říjnovém rozhovoru pro Bloomberg jste se nepřímo označil za vězně svědomí, když jste se přirovnal k Václavu Havlovi, Nelsonu Mandelovi či Alexandru Solženicynovi. Není to srovnání přehnané?
V žádném případě. V roce 1994 jsem musel odejít z České republiky. Můj život se stal zcela nesnesitelným. V podstatě jsem odešel do exilu. I v exilu jsem byl dál stíhán opozičními politiky, což jednoznačně potvrzuje, že se jedná o politickou kauzu.

Kdo platil náklady na právníky?
Rodina mi pomohla.

Kde vzala vaše rodina desítky milionů na právníky?
Podívejte se, to je otázka pro moji rodinu, jsou to jejich úspory, a pokud mně chtěli pomoct, tak to udělali.

Kdybyste měl ukázat prstem na viníka, který miliardy z Harvardského průmyslového holdingu vyvedl, na koho by to bylo?
Na pana Vostrého a pana Širokého. Ti peníze prostě ukradli.

Minulý rok se ve finančních kruzích skloňovalo především slovo krize. Jaký je váš pohled na ni?
Globální krize je někde v první fázi a budeme hodně rádi, když se na konci roku 2010 začne zotavovat. Celý svět bude mít obrovské problémy v dalších třech, čtyřech letech. Když se podíváte na Spojené státy, tak mě těší, že můj spolužák na Harvardu Obama je dnes prezidentem, můj profesor ekonomie je jeho poradcem a další profesor Harvardu je na Nejvyšším soudu. Takže, co se týče týmu, ten je tam správně.