9°C
Pravda o orlických vraždách: Výbuch sudu s mrtvolou mohl zastavit vražedné běsnění
Pět vražd, pět pachatelů a více než dva roky usilovné policejní práce. To je bilance jednoho z nejzávažnějších kriminálních případů české polistopadové historie, tzv. orlických vražd. Jednání pachatelů bylo motivováno touhou po majetku a kromě naprosté bezcitnosti se vyznačovalo i specifickým způsobem, jakým se vrazi zbavovali těl obětí.
Kauzu orlických vražd začali vyšetřovatelé rozplétat v roce 1993, shromažďování důkazů o vině několika osob trvalo zhruba dva roky. Jeden z klíčových článků ale stále chyběl: bez těl obětí nebylo možné případ uspokojivě uzavřít. V polovině července 1995 zavedla výpověď jednoho z podezřelých kriminalisty na Orlickou přehradu. Po několika dnech pátrání se policejním potápěčům podařilo v hlubině pod Žďákovským mostem nalézt zaletovaný sud.
Ten obsahoval rozřezané a louhem poleptané lidské tělo. Jak se posléze ukázalo, jednalo se o kosovského Albánce Leorenta Lipoveciho, který byl, stejně jako další oběti gangu, zabit ze zištných důvodů. Po několika týdnech se policisté na přehradu vrátili vybaveni speciální miniponorkou, z bahnitého dna vyzvedli druhý barel s rozčtvrceným tělem a později ještě mrtvolu zabalenou do kovového pletiva. Použití sudu a žíraviny k likvidaci těl bylo pro kriminalisty novinkou.
Louh ovšem ve skutečnosti vrazi použili pouze jednou a to právě v případě Lipoveciho. S nápadem se žíravinou přišel Vladimír Kuna. „Oni teda kdesi slyšeli, že ten louh je schopen rozpustit tělo tak, že úplně zmizí, proto do toho sudu vlastně nasypali louh, zalili to vodou, zaletovali to. Pak zjistili, když to převáželi k té přehradě, že louh s vodou reaguje, velice bouřlivě a hrozilo jim, že ten sud vlastně vybuchne na korbě toho auta. Takže další sud byl proto bez louhu,“ řekl vyšetřovatel Josef Doucha serveru iDnes.cz.
V dokumentu o orlických vrazích prozradil tehdejší šéf pražského 1. oddělení policie Josef Mareš, že rozpustit tělo v louhu vrahům poradil Ivan Roubal. Dokonce jim dodal i obří pytel žíraviny, kterou bylo tehdy těžké sehnat ve větším množství.
Podle místa nálezu mrtvol začala média případu přezdívat orlické vraždy. Na dně přehrady skončily jen tři z pěti obětí. Další dva lidé byli pohřbeni přímo na místě, kde zemřeli. V obou případech se jednalo o blízké příbuzné pachatelů. Jedním byl manžel odsouzené Ireny Meierové, druhou obětí byla matka Vladimíra Kuny. Tu jako jedinou o život nepřipravila kulka, ale výbuch bomby. Skupinku pěti podezřelých v celé kauze zadržela policie v červenci 1995.
Dramatický průběh mělo zatýkání podnikatele a někdejšího člena policejní zásahové jednotky Karla Kopáče, který byl podle médií mozkem celého gangu. Kopáč, po vážné automobilové nehodě upoutaný na invalidní vozík, sehrál při vyšetřování klíčovou roli. Ke všemu se přiznal a činnost skupiny podrobně popsal. Už během vyšetřování se nejméně dvakrát pokusil o sebevraždu. Uspěl až v dubnu 2004, kdy Kopáče nalezli spoluvězni oběšeného ve sprše.
Soudní líčení ve věci orlických vražd začalo počátkem prosince 1996. Na lavici obžalovaných usedli čtyři muži - Kopáč, Kuna, Ludvík Černý a Petr Chodounský - a jedna žena (Meierová). Podle obžalovacího spisu se od dubna 1991 do července 1993 dopustili pěti vražd a jednoho pokusu o ni. Navíc jim státní zástupce kladl za vinu i pojišťovací podvody a nedovolené ozbrojování. Verdikt padl v dubnu 1997.
Černý, vykonavatel všech pěti vražd a jednoho vražedného pokusu, si vysloužil doživotí. Stejný trest za účast na třech vraždách si odnesl i Kuna. S výjimečným trestem v trvání 21 let ze soudní síně odcházel Kopáč, zatímco jeho sestře Meierové senát uložil dvanáctiletý pobyt ve vězení. Pátého odsouzeného, Chodounského, poslal soud za mříže na 14 let. Všichni odsouzení se odvolali k Vrchnímu soudu.
Ten v listopadu 1997 tři verdikty potvrdil a dva zmírnil. Kunovi namísto doživotí vyměřil 25 let vězení a Meierové trest snížil z 12 na 10 let. V roce 2013 byl jako poslední propuštěn Kuna, soud mu část trestu prominul. Černému (ve vězení si změnil příjmení na Zámečník) v roce 2017 soud zamítl žádost o podmíněné propuštění. Nyní šestapadesátiletý zřejmě nejobávanější člen gangu orlických vrahů tak ve vězení zůstane, trest si odpykává v Horním Slavkově.
Témata:
Související
Havlovy děti se činily. Tolik práce, pravdy a lásky najednou. Tak přesně vypadala demokracie a svoboda po Havlovsku.
