Koncem září 1993 se do jihočeského Písku sjeli příznivci krajní pravice z několika okolních měst. Útočníci vyzbrojení baseballovými pálkami, nunčaky a dalšími zbraněmi se vydali směrem k Městskému ostrovu, na němž v té době pobývala čtveřice Romů. Ti ve strachu z napadení skočili do řeky Otavy, odkud jim skinheadi bránili vylézt. Z chladné vody se nakonec podařilo dostat třem napadeným; sedmnáctiletý Tibor Danihel ale takové štěstí neměl.

Utopili se kvůli toluenu

Kvůli podílu na mladíkově smrti bylo obžalováno 18 osob, které v půlce října 1994 stanuly před píseckým okresním soudem. Advokáti své klienty hájili mimo jiné argumentem, že Romové před útokem čichali toluen a v důsledku změněných poznávacích schopností mohli za pachatele označit nepravé osoby. V Danihelově případě prý mohla intoxikace přispět k jeho utonutí.

Na počátku prosince 1994 písecký soud rozhodl: 16 obžalovaných osvobodil a zbylým dvěma uložil roční podmínku. Odvolací soud však rozsudek na jaře následujícího roku zrušil, načež vyšetřovatel případu stíhání většiny osob zastavil s poukazem na důkazní nouzi. Ačkoliv akci skinheadů přihlížela řada lidí, nikdo z nich se ani přes výzvy v médiích nepřihlásil k podání svědectví.

Zástupce Danihelovy matky, známý advokát Kolja Kubíček, podal proti postupu vyšetřovatele stížnost k Ústavnímu soudu. Nedlouho poté obdržel soud v Písku novou obžalobu, která za viníky Danihelovy smrti označila Jaroslava Churáčka, Zdenka Habicha, Martina Pomijeho a Milana Brata.

Následná soudní anabáze byla komplikovaná a plná zvratů. Kromě nejvyšších soudních instancí do kauzy postupně zasáhli i dva ministři spravedlnosti.

Odsouzeni až po 6 letech

Definitivní verdikt proto padl až v červnu 1999. Za rasově motivovanou vraždu a pokus vraždy poslal pražský vrchní soud Churáčka do vězení na osm let, Habichovi vyměřil trest o šest měsíců kratší a Pomijeho poslal za mříže na šest a půl roku. V době vraždy byli všichni tři nezletilí a soud jim podle zákona nemohl uložit vyšší než desetiletý trest. Čtvrtý obžalovaný, Milan Brat, byl v separátním procesu v létě 2000 osvobozen.

Velmi podobný případ jako kauza smrti Tibora Danihela zažilo v polovině února 1998 východočeské Vrchlabí. Dvojice alkoholem posilněných mladíků tam slovně napadla a posléze nahnala do Labe Romku Helenu Biháriovou. Šestadvacetiletou ženu strhl silný proud a v ledové vodě se utopila.

Hlavní viník, Jiří Neffe, byl za vydírání s následkem smrti odsouzen k trestu v délce osmi a půl roku. Jeho spolupachatel Petr Klazar měl podle původního rozsudku za výtržnictví a vydírání strávit ve vězení šest let a šest měsíců. V odvolacím řízení však byl Klazarovi trest snížen na 15 měsíců, protože se nepodařilo prokázat, že by měl přímý podíl na vstrčení ženy do řeky.

Fotogalerie
8 fotografií