„Máme dlouhé fronty odsouzených čekajících na nástup do vězení, a proto jsem se obrátil na Švédsko, abych zjistil, zda je možné pronajmout v jejich věznici prostory,” uvedl Anundsen. Svůj projekt označil jako oboustranně výhodný. Norsko potřebuje umístit na 1 200 odsouzených. Jeden z projektů uvažuje o umístění vězněných cizinců do nepoužívaných vojenských základen na severu Norska. Švédsko naproti tomu zavřelo čtyři věznice, a to ve městech Aby, Haga, Batshagen a Kristianstad poté, co se počet osob ve věznicích dramaticky snížil.

„Jsme svědky neuvěřitelného poklesu počtu vězňů. Máme možnost zavřít část naší infrastruktury, kterou v této chvíli nepotřebujeme,” řekl minulý měsíc šéf švédské vězeňské a probační služby Nils Oberg. Počet věznic ve Švédsku poklesl mezi lety 2011 a 2012 o osm procent a pravděpodobně bude stejný v tomto i příštím roce, dodal Oberg.

Na svém vrcholu v roce 2004 se švédská vězeňská populace vyšplhala na 5,722, zatímco v roce 2012 dle oficiálních dat klesla na 4,852 z celkové populace 9.5 miliónů obyvatel. Oberg neví, proč počet vězňů ve Švédsku takto klesá. Jedním z důvodů může být to, že se Švédové nyní více zaměřují na rehabilitaci vězňů. Dalším důvodem může být to, že švédské soudy začaly být shovívavější v případech drogových trestných činů.

V březnu minulého roku bylo ve věznicích za drogové trestné činy o 200 odsouzených méně než v předchozím roce. Hanns von Hofer, profesor kriminologie na universitě ve Stockholmu, přičítá pokles počtu vězňů nedávnému přesunu politiky směrem k probačním sankcím, které nahradily krátkodobé tresty za menší krádeže, drogové trestné činy a násilné trestné činy. První země, která vyslala své vězně za hranice, byla Belgie, když na rok přemístila svých 500 odsouzených do Nizozemí.

VSČR