Komentář: Filmaři vyrazili proti Zemanovi. Řadě z nich přitom ČT platí tvorbu
Nebyl to hezký týden. Nejdřív nás stihla zatím nejstrašidelnější inaugurace prezidenta, při které Miloš Zeman zneužil slavnostní chvíli k boji proti všem svým protivníkům včetně České televize. Načež to samé udělali filmaři. K boji proti Zemanovi zneužili České lvy, v režii Jana Svěráka jich tu 370 podepsalo „Pět vět na obranu České televize“.
Zeman bojuje proti České televizi už dlouho a způsob závisí jen na jeho okamžitém mentálním rozpoložení. Někdy ji chce zestátnit, jindy zrušit povinné plošné koncesionářské poplatky a naposled veřejně hlásá výměnu ředitele Petra Dvořáka. Svým způsobem se z toho stal další z jeho bonmotů. Být ale ČT, beru to naopak jako ocenění práce. Zemanovo prezidentství není úplně standardní, a kdyby ho ČT jen chválila, jak si představuje, bylo by to hodně nestandardní. Navíc chválu má Zeman na TV Barrandov, takže je vše „vyvážené“.
„Pilířem demokracie jsou nezávislá média, a proto je útok na Českou televizi zároveň útokem na demokracii v České republice,“ stojí v textu, který po skončení přenosu Českých lvů podepsali „obvyklí podezřelí“. Například Helena Třeštíková, Zdeněk Svěrák nebo Marek Najbrt. Ten hosty navíc přímo vyzval, aby nevolili Zemana, což si nejspíš mohl odpustit. Zaprvé sál určitě nebyl úplně přecpaný Zemanovými voliči a zadruhé už Zemana nebude volit vůbec nikdo. Jeho druhá pětiletka je poslední i díky ústavě. Ale možná se Najbrt jen zbytečně moc nadchl sám sebou.
„Nepatří žádnému oligarchovi, ale nám občanům,“ ozvala se po převzetí ceny za nejlepší dokument i režisérka Olga Sommerová. A připomněla, že přímý přenos z Českých lvů vysílá právě ČT. Ano, veřejnoprávní televize patří všem občanům a Sommerové, Třeštíkové, Najbrtovi nebo Svěrákovi zvlášť. Nejen jim totiž částečně platí jejich filmy, takže by měli být ohledně její nezávislosti opatrní. Když totiž od někoho berete peníze, není to úplně nezávislý stav.
Někdo by si dokonce mohl i filmařskou uměleckou agitku vyložit jako další satiru ve stylu Tondy Blaníka, ostatně i toho na stříbrném plátně koprodukuje ČT. A stejně tak film Po strništi bos Jana Svěráka nebo dokument Červená, který natočila Sommerová. Ta mimochodem není jen filmařkou, ale i političkou, i když si toho voliči zatím zapomněli všimnout. Sommerová neúspěšně kandidovala v roce 2014 do Evropského parlamentu za partu LES, což není les, ale další pokus o politickou reinkarnaci Martina Bursíka. Straně dokonce dělá první místopředsedkyni.
I Sommerová je dalším důkazem, že politika a umění jdou dohromady ještě hůř než jídlo a Láďa Hruška. Nejen mnozí filmaři už podepsali víc petic, než kolik natočili filmů. Táhne se to s námi stejně dlouho jako politická kariéra Zemana. Možná i právě proto se do něj pomalu začínají převtělovat, když stejně jako on zneužijí k politickému boji nejméně vhodné momenty. Snad by si měli zaplatit lepší dramaturgy. Anebo si konečně vybrat mezi politikou a uměním, čímž určitě nemyslím nemálo tuzemských filmů.
Už aby byl paragraf ( urážka hlavy státu ) ty havloidní dobytku a půjdeš do tepláků.