Komentář: Premiér Sobotka přestal nastavovat tvář. Rozdává i rány
Kinder management, říkalo se hanlivě vedoucímu duu ČSSD ve složení Bohuslav Sobotka/Michal Hašek. Kritici dvou mladých-starých nevůdců, jak by řekl klasik, jimž ČSSD spadla do klína po pádu Jiřího Paroubka, tím mysleli to, že ani jeden nevládne dostatečným vůdcovským respektem, charismatem ani autoritou, jež přicházejí i s věkem.
Zatímco se Hašek po povolebním puči proti Sobotkovi teprve vrací z jihomoravského detoxu, premiér a šéf ČSSD ve funkci očividně dospívá. Teď dokonce začal sám i rozdávat rány, takže už nepřipomíná Ježíše, co po první facce nastaví druhou vlídnou tvář. Permanentně vrací údery nejen prezidentovi Miloši Zemanovi, jenž si z něj udělal podobného fackovacího panáka jako z uprchlíků, ale Václavu Klausovi i ministrům ANO.
Naposled Sobotka vlepil přátelský políček například Danu Ťokovi, když ho v televizi kritizoval kvůli nekonečnému tendru na silniční mýto. I on možná konečně pochopil, že lídr musí vést, protože když nevede, bývá sám veden. Své o tom naposled ve stejné politické dvojfunkci zjistil Petr Nečas, jenž se ve vládě i partaji nechal tak dlouho vést Miroslavem Kalouskem a Janou Nagyovou, dnes jeho manželkou, až se z premiéra a šéfa ODS proměnil v policejně obviněnou osobu.
Sobotka taky dobře vidí, že mu nejen ve straně šlape na paty další z Haškových pučistů, ambiciózní ministr vnitra a místopředseda ČSSD Milan Chovanec. Politika, co zázračně rychle hubne i tloustne, si sice nikdo nikdy nespojil s žádným politickým programem, co si však uprchlíci oblíbili jako cílovou destinaci Evropu, začal je politicky vytěžovat, jak pro změnu říkáme my novináři a taky policajti, podobně jako Zeman.
Na loňském sjezdu ČSSD sice Chovanec slíbil Sobotkovi absolutní oddanost, nenechte se ale mýlit: politika zná jen polibky smrti, láska patří do pohádek. Ostatně že vám ve funkci hrozí nejvyšší nebezpečí, to vždy nejlíp poznáte, jakmile začnou lidi kolem vás o někom mluvit jako o talentu.
Teď se podobná slova nesou nejen Prahou právě o Chovancovi. Sobotka navíc zřejmě vycítil i to, že možná nastal kritický moment: devět měsíců před klíčovými krajskými volbami se volební preference ANO a ČSSD znovu sblížily a i o Babiše se začíná zajímat policie, teď kvůli dotacím na farmu Čapí hnízdo. V takových momentech nebývá čas na kinder management.
Téměř ve všech našich politických stranách panuje kultura "poposedávačů". První řada se odkecala? Tak si do první řady poposednou ti, co seděli ve druhé řadě. Vnitrostranická konkurence je systematicky "tlumena". A pokud se projeví, tak jen v dolézání na Hrad. Za této situace se těžko najde člověk, který na sebe dokáže strhnout pozornost a ovlivnit masy. Čeká na příležitost, až si bude moci poposednout. Politika se tím pádem stává sterilní.