Nevěřte „šetření“ za léky: Může jít o laciný trik, za který často platí pacient

13. 9. 2015
16:09

Naše politiky působící v oblasti zdravotnictví zaměstnává především snaha o zvyšování vnitřní efektivity systému, často bohužel honbou za úsporami i tam, kde už není co brát. Jakoby měřítkem úspěšnosti byl počet tiskových zpráv oznamujících nalezení nových úspor nebo alespoň intenzivní legislativní práce na hledání úspor budoucích. Kde ale jsou ty ušetřené peníze? A proč to v někdy pacienty paradoxně stojí víc peněz? V komentáři odpoví právník a expert na zdravotnictví Filip Vrubel.

Fiktivní šetření

Oblíbeným cílem úspor jsou v posledních letech léky. Není pomalu sezona, kdy by se úřady nechlubily tabulkami se stamilionovými úsporami, které zajistily přeceňováním léčiv a revidováním výše příspěvků zdravotních pojišťoven. Není rok, kdy by se v léčivech neměly uspořit alespoň jednotky miliard. Kde ale ty úspory jsou?

Prezentovat úspory lze různými způsoby; když dva říkají totéž, nemusí to být totéž. Úspory v lécích jsou totiž jen na papíře. Jsou fiktivní. Prezentuje se jen jakýsi odhad potenciálních úspor v budoucnosti za předpokladu, že se nezmění množství a skladba léčiv v dané skupině, ani počet pacientů. Tedy jakési ideální úspory v hypotetickém světě, ve kterém by příští rok vypadal úplně stejně jako ten letošní. Takový svět ovšem neexistuje a zejména ne v oblasti zdravotnictví. Se změnou ceny léčiv a příspěvků od zdravotních pojišťoven se totiž velmi rychle mění ostatní faktory – léků se předepíše a vydá více pro větší počet pacientů. Do toho stále přicházejí nové, dražší léky, moderní biotechnologické léky, léky na vzácná onemocnění…

Péče o zdraví je modernější, nicméně dražší

Pravda je tedy taková, že celkové náklady na léky již několik let stagnují. Už jen na datech Všeobecné zdravotní pojišťovny, která hradí péči téměř 60 % občanů, je možné ilustrovat realitu. V roce 2014 tato pojišťovna zaplatila za léky celkem 31,8 miliard korun. V roce 2013 to bylo 32,3 miliard. Tedy pokles o půl miliardy. U některých jiných pojišťoven došlo k mírnému nárůstu. Celková bilance se pohybuje v řádu několika stovek milionů korun, což v téměř třísetmiliardovém rozpočtu zdravotních pojišťoven je skutečně stagnace.

Zdravotnictví čelí stejným výzvám v Česku jako jinde v Evropě i v ostatních rozvinutých státech světa. Populace stárne. Čím déle žijeme, tím větším množstvím nemocí trpíme a déle a intenzivněji spotřebováváme zdravotní péči – tím více stojíme veřejné finance. Přicházejí moderní technologie. Léčba se individualizuje. Zlepšuje se diagnostika. Čím dříve se odhalí nemoc, tím dříve se začne léčit a tím větší je šance na delší přežití. Všechny tyto faktory významně zvyšují celkové výdaje na zdravotní péči.

Když stát šetří, platí zákazník v lékárně...

Z tohoto pohledu i stagnující náklady na léky mohou být považovány za úspěch. Máme však zapotřebí být klamáni lacinými triky o úsporách, které svět neviděl? Není konstruktivnější nazývat věci pravým jménem a začít na rovinu říkat, jak to se zdravotnictvím je a že už nikdy nebudou náklady na péči o zdraví nižší?

Každý si pod slovem úspora představuje něco jiného. Pokud Vám stát řekne, že zajistil úspory na lécích, snížil jejich ceny, snížil náklady na léčbu, nečekali byste, že se to projeví i ve Vaší peněžence? Jenže takto to není – úspory jsou totiž zajištěny především pro zdravotní pojišťovny. Ano, jsou to sice veřejné peníze, peníze z našeho pojistného (resp. z našich daní), ale toto uvědomění jistě nepomůže důchodci, který v lékárně musí nechat čtvrtinu svého důchodu za doplatky na léky.

Revize úhrad léčiv totiž znamenají, že stát změnil (většinou snížil) příspěvek pojišťovny na ten či onen lék. Přitom cena tohoto léku se úředně nesníží o tutéž hodnotu jako příspěvek pojišťovny. Jestliže cena léku zůstane stejná a sníží se příspěvek pojišťovny, pak logicky ten, kdo na to doplatí, je pacient. Zvyšuje se mu doplatek. Zdravotní pojišťovny šetří, přispívají méně, ale pacient platí více. Co je to tedy za úspory?

Levnější léky jen díky ostrému konkurenčnímu boji

Ani zde naštěstí není situace tak špatná. Farmaceutické firmy většinou reagují na snižování příspěvků pojišťoven na léky tak, že dobrovolně snižují i jejich ceny na úkor svých marží. Mezi firmami, především těmi, které na trh uvádějí levnější generické léky (kopie originálních přípravků po uplynutí jejich patentu), totiž už několik let zuří ostrý konkurenční boj. Ve chvíli, kdy jedna firma sníží cenu svého léku, zdravotní pojišťovny začnou tento lék preferovat a nabádají lékaře k tomu, aby jej předepisoval. Firma má sice nižší zisk z jednoho balení, ale roste spotřeba jejího léku, rostou její tržby. To se samozřejmě nelíbí konkurenci. Nabídne ještě větší slevu a chce přetáhnout spotřebu na svou stranu. Tím se spouští spirála, která ve většině skupin léčiv, kde je dostatečná konkurence, již roky vede k neustálému snižování jednotkové ceny léčiv.

Ale to není úspora zajištěná státem. Je to standardní hospodářská soutěž mezi farmaceutickými firmami. To však nebrání tomu, aby si stát zásluhy přisvojoval a hledal další příležitosti k tvorbě nových úspor. Nyní se chystá na zdravotnické prostředky.

Filip Vrubel, expert na zdravotnictví v Deloitte

Doporučujeme
hejhej ( 13. září 2015 18:30 )

Lékáren je jako houby po dešti. Zrušil se nesmyslný regulační poplatek, zavedl nebo se zvýšil doplatek za léky. Farmaceutické firmy obcházejí lékaře, nemocnice, nabízejí svoje léky a za ochotu lékaři, který je předepisuje "nadělí odborný kongres" s rodinou , tudíž dovolenou. Podvod, na který nikdo s ministrů nemá odvahu zasáhnout.

pepen. ( 13. září 2015 18:17 )

Péče o zdraví člověka by měla být zdarma a ne s ní kšeftovat. Je to odporné pokrytectví, zdraví se nedá kupovat tak jako ponožky.

honza54 ( 13. září 2015 17:46 )

máš hezký jméno, to máš po tatínkovi nebo mamince, taky ti mohli dát idiot

kuromrd ( 13. září 2015 17:20 )

protože si blbej vocas

honza54 ( 13. září 2015 16:25 )

je to levnější a platil jsem o 800kč víc. jak je to možné

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud