Policie možná vypustila kachnu, že ztratila stopu a doufá, že ji podezřelý dovede na místo, kde skrývá hledanou dívku. V tom případě je řetězec níže uvedených chyb řízenou akcí s prvky geniality.

První chyba

Policie zatkla muže, o kterém byla přesvědčena, že má prsty v případu devítileté Aničky. A pak hned přišla první chyba: Nevyužití možnosti 48 hodinové lhůty, kdy může podezřelého nechat v cele předběžného zadržení.

Druhá chyba

Zpackaný důkazní materiál, na základě kterého soud nemohl jinak, než pustit podezřelého na svobodu. I malé dítě ví, že detektor lži a stopy DNA jako důkaz nestačí.

Třetí chyba

A přichází třetí chyba: Policie svého jediného podezřelého po propuštění nesleduje. Je zřejmě všemi mastmi mazaný: nevyzvedl si osobní věci a nevrátil se na svůj slamník, na kterém přespával ve výtahovém patře pražského paneláku.

Padák nebo medaile

Ministr vnitra, pod kterého spadají policejní složky, a bývalý investigativní reportér Radek John, by zřejmě dal redaktorovi, který by takhle zpackal svou práci, padáka na hodinu.

Pokud podezřelý policii uteče, měly by padat hlavy, včetně té, co sedí na krku ministra vnitra. Pokud ne, zaslouží si vyšetřovatelé uznání, ať už případ dopadne jakkoliv.

V okamžiku, kdy policie zveřejní podobu uprchlíka, stane se to, že ohrozí jeho život, ať je vinnen nebo nevinnen.

Buď hraje policie mistrovskou partii, nebo sedí u slamníku a doufá, že se sem mnohokrát trestaný protřelý kriminálník vrátí sbalit si svých pět švestek.

 

Ať už pátrání dopadne jakkoliv, měli by padat hlavy, včetně té, co sedí na krku ministra vnitra.