Veřejné čtení rozsudku skončilo, venku stojí zmrzlí novináři: Jako první vychází z budovy zemského soudu právník Josefa Fritzla (73) Rudolf Mayer. Po jeho levém boku kráčí vysoká blondýnka celá v černém. Zpočátku si nejsem jistá, ale po chvíli už není pochyb - je to Natascha Kampusch (20).
Půvabná dívka, která si na vlastní kůži prožila, jaké to je být obětí únosce, působí na první pohled zcela nenápadně. Když bylo této Rakušance 10 let, unesl ji Wolfgang Priklopil (†44). Nezvěstná byla více než 8 let, uprchnout z Priklopilova vězení se jí podařilo až v srpnu 2006. Priklopil poté spáchal sebevraždu skokem pod vlak.
Ani Natascha si nenechala ujít dlouho očekávaný proces s netvorem z Amstettenu. Při čtení rozsudku byla přímo v soudní síni a s verdiktem, který poslal Fritzla do vězení, byla spokojená: "Nebylo o čem rozhodovat. On je vinen v plném rozsahu," říká mi po cestě, když směřujeme do stánku, kde se každý den odpoledne konají tiskové konference.
Největší bouře se krátce po skončení procesu strhla kolem osoby právníka Mayera. Vytvořil se kolem něj hlouček novinářů, kteří ho odmítali ze svého sevření pustit. Na Natasche je znát úleva nad tím, že něco takového má už za sebou. K rozhovorům není příliš svolná, už jich poskytla několik, ale vzhledem k tomu, že k této kauze má 'osobní vztah', nakonec svolí i k dalším otázkám.
Na dotaz, jak hodnotí osobu Josefa Fritzla, má rychlou odpověď: "Je to dobytek!" Ani ona si nedokáže vysvětlit Fritzlovo chování. Současně se netají podporou Elisabethiny rodiny: "Jsem připravená jim pomoci - ať už finančně, nebo psychicky. Trochu vím, čím si všichni museli projít a co je ještě čeká," říká mi.
Vyrostla z ní sympatická mladá dáma. Nechybí jí sebevědomí ani ráznost. Nikdo by na ní nepoznal, čím vším si musela v minulosti projít. "To utrpení nikdy neskončí," dodává však Natascha jedním dechem.




Buďte první, kdo vyjádří k tématu svůj názor.
Přidat komentář