Orbán se neubránil. Europoslanci jdou po Maďarech kvůli ohrožení hodnot EU

Aby Evropský parlament vůbec poprvé přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý v Evropském parlamentu všechny výtky o porušování demokracie, právního státu a základních práv odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“. V rozpravě ale Orbán čelil i výtkám z údajného zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce.

Orbána v Bruselu grilovali kvůli rasismu a korupci. Maďarský premiér výtky smetl

Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou, protože se vyžaduje jednomyslnost členských států – a Budapešť se může spolehnout na Polsko, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.

Orbána kritizuje i spojenec v boji s migrací

Nicméně o hloubce nevole nad Orbánovým počínáním svědčí, že ke kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracii,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v EP.

Merkelová na Orbána zkoušela kvůli migrantům přes srdce. Premiér byl neoblomný

Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub v EP, jejichž členem je i Orbánova strana Fidesz, dali svým členům volnou ruku při hlasování, nicméně šéf Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.

Z českých europoslanců podpořili sankční řízení zástupci ANO a TOP 09, dále Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a Miroslav Poche (ČSSD). Proti hlasovali poslanci za KDU-ČSL, ODS, Svobodné a KSČM a také Jan Keller za ČSSD. Pavel Poc (ČSSD) se zdržel a jeho stranická kolegyně Olga Sehnalová se podle všeho hlasování nezúčastnila.

Výsledek hlasovánín EP přivítal Elysejský palác, podle něhož jde o dobrý signál a důkaz toho, že je stále možná jednota v otázkách hodnot, které převyšují stranické neshody. Kritika naopak zazněla od euroskeptických politiků z různých evropských zemí včetně italského ministra vnitra Mattea Salviniho.

Plot proti migrantům zvažuje i Černá Hora. Maďaři už slíbili materiál

Chválil kolaboranta, postavil plot

Maďarsko je známé svou přísnou imigrační politikou. V době masové migrační vlny do Evropy balkánskou cestou postavilo na svých hranicích v roce 2015 plot a u hranic zřídilo tranzitní zóny a záchytná centra. Maďarský premiér Viktor Orbán se zasazuje o co nejtvrdší řešení, za která si vysloužil opakovanou kritiku.

Letos v červnu maďarský parlament schválil balíček protiimigračních zákonů, které mimo jiné zavádějí tresty za podporu nelegální migrace. Nová právní úprava je označovaná jako Stop Soros. Umožní například postihovat nevládní organizace, které pomáhají migrantům bez práva na azyl.

Evropě hrozí orbánizace, tvrdí ministr. „Byl by to konec celého poválečného projektu“

Maďarský premiér budí kritiku i některými svými výroky. Loni se například vyjádřil pochvalně o Miklósovi Hortym, který stál v čele země za druhé světové války, zavedl protižidovská nařízení a kolaboroval s nacisty.

Během Orbánovy vlády se také značně změnila situace v maďarských médiích. Řada publikací, stejně jako rozhlasových a televizních stanic, se dostala pod kontrolu lidí z okruhu premiéra Viktora Orbána a vládnoucí strany Fidesz. Největší pozornost vzbudil konec největšího levicového deníku Népszabadság v roce 2016. Novináři listu označili náhlý konec vydávání tištěné i internetové verze deníku za „puč“, řízený z pozadí vládou Viktora Orbána. Uvedli, že list přinášel zprávy o podezřeních na korupci mezi vysokými činiteli vlády a centrální banky.