9°C
Letní čas zůstane už napořád, chtějí lidé a Brusel je pro. Babišovi je změna volná
Evropská komise (EK) ještě v pátek schválí návrh na zrušení každoročního pravidelného přechodu na letní čas. V německé veřejnoprávní televizi ZDF to v pátek řekl předseda EK Jean-Claude Juncker. Přání zrušit střídání času podle něj vyjádřili občané EU v nedávné veřejné konzultaci, podle nich by měl zůstat letní čas celoročně. Aby ale byl zaveden jednotný celoroční čas, musel by s návrhem komise souhlasit i Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU.
„Lidé to chtějí, my to uděláme,“ řekl Juncker v rozhovoru poskytnutém ZDF. Předseda Evropské komise reagoval na veřejnou konzultaci, v níž se naprostá většina ze 4,6 milionu občanů EU, kteří se do ní zapojili, vyslovila pro zrušení přechodu na letní čas.
Do ankety, která skončila v polovině srpna, se zapojilo 4,6 milionu občanů EU ze všech 28 členských zemí. Největší zájem projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony, v ČR to podle informací ČTK bylo asi 64 tisíc lidí, z nich 83 procent chtělo změny času zastavit. Vzhledem k počtu obyvatel je ale množství respondentů nízké: v Německu se účastnilo 3,79 procenta občanů, v Česku 0,59 procenta. Podle agentury DPA se většina respondentů vyslovila pro zachování letního času po celý rok.
Podle Junckera by nemělo smysl se na něco lidí ptát a následně jejich názor nevyslyšet. Dosud přitom Evropská komise zdůrazňovala, že výsledky ankety nejsou ani reprezentativní, ani závazné.
Střídání času má 80 procent odpůrců
Oficiálně nebyly zatím výsledky konzultace, která skončila v polovině srpna, zveřejněny, do médií ale již unikly. Podle agentury DPA se pro zrušení střídání času vyslovilo 80 procent respondentů. Většina z odpůrců každoročních změn pak vyjádřila přání, aby celoročně platil čas letní.
Aby občané Evropské unie mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem Evropské komise souhlas vyjádřit ještě poslanci Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy EU.
Agentura DPA napsala, že podpora návrhu ze strany Evropského parlamentu je prakticky jistá. Právě Evropský parlament letos v únoru Evropskou komisi vyzval, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání letního a zimního času a případně navrhla ukončení této praxe, která má řadu odpůrců. Postup europarlamentu byl reakcí na občanské iniciativy a petice, které se řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.
Podpora návrhu mezi členskými státy už tak jednoznačná není, poznamenala DPA, podle které jsou velkými zastánci zrušení přechodů na letní čas například Estonsko, Lotyšsko, Litva či Finsko.
Babiše čas nezajímá
Českého premiéra Andreje Babiše (ANO) debata o čase příliš nezajímá. „Mám jiné starosti, řeším migraci,“ uvedl Babiš na žádost novinářů o reakci na avizovaný plán Evropské komise nechat o případné změně rozhodnout členské státy unie a Evropský parlament. Babiš na dotaz novinářů nejprve uvedl, že neví, zda by změna něco přinesla. „To se musíte zeptat občanů,“ uvedl. Neodpověděl nicméně na otázku, zda by tak podle něj měli rozhodnout v referendu.
Hospodářská komora ČR naopak uvedla, že střídání času je nepotřebným přežitkem, který nemá v současnosti reálné opodstatnění. Původní důvod pro zavedení letního času v podobě úspory energií podle ní pominul, časový posun v současnosti vytváří spíše dodatečné náklady. Podobně situaci vidí také Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Stejně to vidí i zástupci a energetici mnohých českých firem. Pro zrušení střídání času je například Svaz průmyslu a dopravy ČR nebo ČEZ, jehož mluvčí Roman Gazdík se nechal slyšet, že se už řadu let nedá vliv zavedení letního času na úsporu elektřiny prokázat. „Velmi pravděpodobně není žádný. Podíl elektřiny spotřebovávané při svícení klesá, protože se elektřina využívá více v jiných oblastech. Tím pádem se také snižuje úspora vyvolaná změnami času. Před rokem 1989 odborníci uváděli úsporu zhruba 0,4 procenta,“ uvedl.
Odborníci: Zdraví to nezachrání
Případné zrušení střídání zimního a letního času nebude mít podle odborníků z řad lékařů a vědců výraznější vliv na zdraví lidí. Z hlediska přírody jde podle ekologické organizace Hnutí Duha o marginální téma, Evropská unie by se prý měla zabývat důležitějšími problémy.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.
To vypadá, že se novinář pisálek zase snažil naštvat lidi. Tvrzením, že vědci něco řekli. Kdo zas přišel s tím, aby zůstal letní čas? To by se v zimě rozednívalo až v 9 hodin. Na střídání je nepříjemné, že se člověk snaží podvědomně venkovní aktivity stihnout před setměním a po změně času někde zatmí. Střídání času mělo vliv na člověka, který vstává v 6 nebo později, že se mu v létě prodloužil den o 1 hodinu. Zvětšovalo to rozdíly v délce dne mezi zimou a létem. O to více v zimě trpěl nedostatkem svitu. Další nevýhoda - v létě, když je horko, tak člověk chodil spát jakoby o hodinu dříve a nestačila mu vychladnout ložnice.