Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Boj za práva novinářů v europarlamentu narazil. Kdo dal šanci Facebooku a Googlu?

Autor: zst - 
5. července 2018
14:30

Evropský parlament ve čtvrtek nerozhodl o tom, jak se postaví k plánované změně autorských práv na internetu. Směrnice o copywrightu, která má chránit práva autorů a mezi nimi i novinářů, vyvolala bouřlivou debatu. A někteří poslanci dokonce dostali kvůli plánované regulaci výhrůžky smrtí nebo vězením. Parlament zamítl zprávu právního výboru a o změnách bude znovu jednat v září. Podívejte se na přehled o hlasování českých zástupců.

Bitva mezi vydavateli a giganty jako je Facebook, Google nebo Amazon dostala ve čtvrtek nový směr. Bude totiž pokračovat ještě celé prázdniny. Europoslanci na zasedání ve Štrasurku totiž nepotvrdili, že souhlasí se stanoviskem právního výboru. Proti se postavilo hned 318 poslanců. Postoj parlamentu ke směrnici je tak nyní otevřen změnám, o kterých se bude znovu hlasovat v září. Teprve až bude jasno, bude se nařízení dál řešit na tzv. trialogu, tedy jednání Parlamentu, Rady a Komise.

Výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti v minulých týdnech rozhodl, že by vydavatelé za používání svého obsahu měli dostat od velkých platforem spravedlivě zaplaceno. Části poslanců se ale nelíbila některá ustanovení směrnice, která by podle nich mohla znamenat cenzuru.

„Jde o to, abychom skončili s vykořisťováním evropských umělců americkými giganty. Nechápu, jak někdo může podporovat tento extrémní internetový kapitalismus. Měli bychom stát na straně našich umělců, v opačném případě nám hrozí kreativní insolvence. Je to extrémní kampaň, kterou přenesli giganti i sem. Jednotlivec nebude mít žádná omezení, každý může dávat linky, uploady. Nemůže být postihován,“ snažil se na přesvědčit ještě před samotným hlasováním poslance zpravodaj směrnice Axel Voss z Německa.

Právě Voss byl tím, kdo kvůli tomuto nařízení dostal desítku výhrůžek smrtí. Kampaň, která se kolem změny autorského práva v digitálním prostředí strhla, označil za extrémní. „Musím hodně vinit Google, Facebook a Amazon, že nás dostali do této situace,“ ukázal prstem na jejího původce a dodal: „Internet nekončí. Chceme jen stejná pravidla v reálném světě stejně jako na internetu. Platformy, jsou to velké firmy, využívají díla jiných. Ty musí platit stejně jako jiní.“

Jak hlasovali Češi

Hlasování se z 21 českých europoslanců účastnilo jen 16. Polovina se navíc zdržela. Pro ponechání zprávy výboru tak, jak byla vypracována, byli jen Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Stanislav Polčák (STAN).

Naopak pro možnost usnesení ještě upravovat byli bývalí europoslanci za ANO Pavel Telička a Petr Ježek, Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Payne (Svobodní), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) nebo Olga Sehnalová (ČSSD).

„Čárku“ za účast si zapsali Jiří Pospíšil a Luděk Niedermayer (oba TOP 09), Jaromír Štětina (za TOP 09 a STAN), Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Pavel Poc (ČSSD), Evžen Tošenovský (ODS) a obě stávající poslankyně za ANO Martina Dlabajová a Dita Charanzová. Všichni se ale v hlasování zdrželi.

Poslanci se dohadují kvůli dvěma bodům

Ustanovení, která jsou předmětem sporu, obsahují především články 11 a 13, které chtějí někteří poslanci ze směrnice vyřadit. Ještě před hlasování bylo jejich českých odpůrců pět: Pavel Telička, Petr Ježek (oba zvoleni za ANO), Kateřina Konečná, Jiří Maštálka (oba KSČM) a Dita Charanzová (ANO). Celkem jde asi o stovku členů parlamentu.

„Nemyslím, že cesta z této situace vede přes silně restriktivní politiku, která by například odkazy na zpravodajský obsah ve vyhledávačích, ať se bavíme o Googlu, Seznamu či jiném, zpoplatnila,“ stojí si za svým podpisem Charanzová, která je po „rozvodu“ Teličky s hnutím Andreje Babiše jedničkou ANO v Bruselu.

Pomocí článku 11 se EU rozhodla upravit právo vydavatelů k využívání jejich odkazů. Pro vydavatele je klíčový, přiznává jim autorskou ochranu. Článek 13 pak nařizuje velkým platformám, že mají sledovat obsah nahrávaný uživateli, aby identifikovaly a předcházely porušování autorských práv.

Lobboval McCartney i zakladatel Wikipedie

O tom, jak silné tlaky se v europarlamentu střetávají, mluví i fakt, že na jedné straně psal poslancům dopis člen Beatles Paul McCartney, na druhé třeba zakladatel Wikipedie Jimmy Wales.

Na evropské zákonodárce se různým způsobem obrátilo přes 1300 umělců. Kromě legendárního hudebníka McCartneyho, také třeba operní pěvec Plácido Domingo nebo vídeňští filharmonici. McCartney v otevřeném dopise poslance vyzval, aby normu poslali dál. Platformy, na něž uživatelé nahrávají obsah, podle něj odmítají umělce spravedlivě odměňovat.

Kritici tvrdí, že povede opatření povede k cenzuře internetu. Proti novým pravidlům vystoupili například i vynálezce světové počítačové sítě, britský fyzik Tim Berners-Lee, nebo zmiňovaný zakladatel internetové encyklopedie.

vaber ( 5. července 2018 17:26 )

To na světě ještě existují lidé kteří věří novinářům? Ti musí dělat jen to co chce jejich zaměstnavatel. Viděl jsem demonstraci na které bylo dvacet lidí a dvakrát tolik novinářů a samozřejmě se o té demonstraci všude v novinách a televizi hodně psalo a mluvilo

panamira ( 5. července 2018 16:09 )

,,Bohyně,, českých novinářů Slonková.

arne100 ( 5. července 2018 12:43 )

Co novinář to lhář.Já naše noviny nečtu ať je to jaký koliv deník nebo Reflex s JXD.Doležalem s tímto zprofanovaným politikem.Tato redakce je jedna z nejvíce prolhaných lidí propojených na ODS a Top09.

agfor ( 5. července 2018 12:13 )

ochrana autorských práv je jenom pro obyčejné lidi. Když ministryně "spravedlnosti" opíše dvě diplomky, tak se nic neděje.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa