9°C
Uprchlické kvóty padly, lídři EU našli jinou cestu. Merkelová i Babiš jsou spokojeni
Státy Evropské unie budou mít možnost zřídit na svém území střediska, v nichž bude možné rychle určit, který migrant zachráněný ve Středozemním moři má nárok na azyl v EU a kdo má být vrácen zpět do země původu. Od Itálie, která nese hlavní migrační zátěž, budou země do těchto center migranty přebírat dobrovolně. Unie také bude pracovat na konceptu středisek mimo Evropu, nejspíš v severní Africe; také kam by měli být na moři zachránění migranti převáženi a ve spolupráci s mezinárodními organizacemi rychle rozhodováno, kdo může mít nárok na azyl.
Dohoda, kterou německá kancléřka Angela Merkelová, český premiér Andrej Babiš i další účastníci summitu označili při odchodu za velký úspěch, je součástí kompromisu, kterého se podařilo dosáhnout po hodinách složitého vyjednávání.
Večeře až do snídaně
„Po devíti hodinách diskuse jsme došli k dohodě. Díky evropské spolupráci jsme nakonec zvítězili,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron při odchodu ze čtvrteční večeře, která se protáhla do pátečního úsvitu. „Evropa bude migračním tlakům čelit ještě dlouho. Musím této výzvě čelit a zároveň se držet svých skutečných hodnot," dodal.
Podle Andreje Babiše je také důležité, že všichni v EU opustili problematiku přerozdělování migrantů podle kvót. Český premiér tím narážel na další část noční domluvy, která předpokládá, že případná dohoda na reformě unijního azylového systému musí být dosažena konsensem, tedy se souhlasem všech zemí bloku. Státy o ní neúspěšně jednají od roku 2016.
„Kvóty byly téma čtyři roky a teď už tuto problematiku každý opustil, byl to velký boj. V4 byla jednotná a dosáhli jsme svého,“ zhodnotil Babiš výsledky jednání. Dodal, že závěry summitu k migraci obsahují všechny požadavky států visegrádské skupiny (V4), kterou tvoří společně s Českem ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko. Středoevropské státy chtěly kromě principu dobrovolnosti u relokací také záchytná centra mimo Evropský kontinent, závazek boje proti pašerákům a pravidla pro působení neziskových organizací, dodal Babiš.
Dramatický Ital
Summit už ve čtvrtek v podvečer zdramatizoval italský premiér Giuseppe Conte, který rozhodl zablokovat přijetí celkových závěrů červnové vrcholné schůzky EU, dokud nebudou zohledněny požadavky Říma k migrační problematice. Následující hodiny jednání přinesly kompromis, který sice znamená ústup od původního požadavku Itálie, aby ostatní země EU převzaly spoluodpovědnost za migranty ze Středozemního moře, přesto byl nakonec pro Conteho přijatelný. „Itálie po tomto EU summitu již není osamocena,“ prohlásil Conte, který výsledek rovněž považuje za vítězství.
Podle německé kancléřky Merkelové je důležité, že „vyloďovací platformy“, tedy ona střediska pro probírku migrantů mimo unijní území, mají být zřízena ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) a v souladu s mezinárodním právem.
V centrech by se mělo rychle rozhodnout, zda konkrétní osoby mají nárok na azyl, nebo by se jako ekonomičtí migranti měli vrátit do svých zemí. Některé africké státy ale už odmítly, že by měly o podobná centra na svém území zájem.
Podle Merkelové je jasné, že mezi státy EU panuje shoda, že je třeba dostat pod kontrolu také pohyb migrantů mezi zeměmi uvnitř unie. Merkelová zdůraznila, že žadatelé o azyl si nemohou vybírat, ve které zemi unie chtějí, aby byla jejich žádost posuzována.
„Na druhou stranu je potřeba solidarita se zeměmi, kam migranti přijíždějí. O tom se hodně diskutovalo,“ podotkla při odchodu německá kancléřka.
Sankce proti Rusku i cla pro USA
Prezidenti a premiéři 28 zemí Evropské unie jednoznačně podporují kroky, kterými se Evropská komise rozhodla reagovat na nová americká cla na dovoz hliníku a oceli z Evropy. V závěrech summit upozorňuje, že rozhodnutí USA o clech nemůže být zdůvodněno obavami o národní bezpečnost.
„EU musí odpovědět na všechny akce čistě protekcionistické povahy, včetně zpochybňování Společné zemědělské politiky (EU),“ stojí v závěrech červnového summitu unie.
Andrej Babiš právě v Bruselu jedná s dalšími 27 lídry EU. Hlavním tématem červnové Evropské rady je migrace. Podle českého premiéra jde o klíčový summit, který rozhoduje o budoucnosti EU a ovlivní i výsledek evropských voleb. pic.twitter.com/j889zfL3qW
— Úřad vlády ČR (@strakovka) 28. června 2018
Evropská unie a Spojené státy jsou na pokraji obchodní války poté, co USA z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa neudělily Evropě výjimku z cel na dovoz oceli ve výši 25 procent a hliníku ve výši deseti procent. Trump k březnovému uvalení cel využil americký zákon z roku 1962, který prezidentovi takový krok umožňuje v případě, že dovoz ohrožuje národní bezpečnost.
To EU, tvořená dlouholetými spolehlivými spojenci USA, označila za absurdní. Unie reagovala nejen tím, že se obrátila na Světovou obchodní organizaci, ale také spuštěním vlastních cel na široký vějíř amerických výrobků - například na dovoz motocyklů, džínů nebo whisky.
Prezident Trump následně pohrozil možností uvalit cla na dovoz evropských automobilů, což je pro EU velmi citlivá oblast. Evropská komise už varovala, že na případné zvýšení cel na dovoz aut do USA odpoví vlastními kroky.
Závěry nočního jednání summitu také zdůrazňují, že unie chce dál dojednávat ambiciózní, vyvážené a vzájemné výhodné obchodní dohody s klíčovými partnery po celém světě.
Od další půlrok prodloužili lídři unie také hospodářské sankce vůči Rusku. Rozhodnutí má být podle agentury Reuters potvrzené během několika dní.
Sankce, kterých se prodloužení týká, jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Znamená to, že některé ruské firmy budou mít nadále ztížený přístup k mezinárodním financím nebo nebude možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Odvetná opatření uvalila unie na Rusko kvůli anexi autonomního ukrajinského poloostrova Krym a také kvůli podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku.
Kvůli ukrajinské krizi přijala unie i další opatření. Zmrazený majetek a zakázány cesty do EU má řada fyzických i právnických osob, které se podílejí na rozbíjení ukrajinské územní celistvosti. Protože EU neuznává ruskou anexi Krymu, je také zastavena prakticky veškerá spolupráce s touto oblastí a s tamními podniky.
Pokračování bez Mayové
V 11 hodin už se sejdou jen lídři Evropské 27. U jednacího stolu bude totiž chybět britská premiérka Theresa Mayová. Řeč přijde na téma Brexit. Mayová při svém odchodu po celonočním jednání doufá, že zrychlí proces odchodu Velké Británie z unie hned po té, co Londýn zveřejní svou představu oddělení a budoucích vztahů s EU.
„Zdůrazňovala jsem, že chceme dohodu, která bude přínosem pro Británii i naše evropské partnery. Společně si můžeme vzájemně podpořit naši prosperitu i bezpečnost,“ uvedla šéfka britské vlády, která stojí především i o bezpečnost EU a Velké Británie.
Témata:
Související
Tak tady hned vedle se píše, že si je vezme všechny Portugalsko, protože mu odcházejí houfně občané za lepším. Asi se stane nejsilnější zemí EU, pokud jejich premiéra, co je zve (Merklové opička), někdo z Portugalců rychle nezastřelí.