Královské platy lídrů EU: Kolik berou eurokomisaři a kdo je kdo v Junckerově partě?

Předsedou Evropské komise je od roku 2014 Lucemburčan Jean-Claude Juncker. V čele nahradil Portugalce Josého Manuela Barrosa. Junckerovým úkolem je organizace Komise, rozdělení portfolií i případné změny. 

Junckera se dotkla daňová aféra spojená s únikem dat LuxLeaks. V době, kdy byl lucemburským premiérem, měla malá země pomáhat nadnárodním koncernům platit nižší daně. Juncker ale hlasování o nedůvěře v europarlamentu po zveřejnění informací ustál.

Letos v květnu se účastnil kontroverzního odhalení památníku Karla Marxe v rodném městě filosofa v Trevíru v Německu. 

Šéf Evropské komise Juncker hájil v Trevíru Karla Mraxe | Reuters

Jednou z nejvýše postavených žen v Komisi je šéfka unijní diplomacie Federica Mogherini. Italská místopředsedkyně Komise je často politiky kritizována za příliš měkký postoj k Rusku, které nikdy otevřeně neonačila za hrozbu. Litevská prezidentka ji dokonce veřejně označila za „prokremelskou“. Mogherini zastupuje EU na mezinárodních setkáních např. směrem k OSN.

Žen je v Junckerově týmu celkem devět, včetně Češky Věry Jourové, nebo komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager z Dánska, která šlape na paty megakorporacím jako je třeba Google.

Summit NATO ve Varšavě: Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová | EPA

Pravou rukou Junckera a prvním místopředsedou Komise je Nizozemec Frans Timmermans. Exministr zahraničí své země má na starosti v Unii například vládu práva. Proto se v posledních měsících dostal do ostrého sporu s Poláky, které Komise kritizuje za soudní reformu. Spor došel tak daleko, že Timmermans Polsku hrozil odebráním hlasovacího práva. V gesci Timmermanse jsou i vztahy s národními parlamenty, i proto je poměrně častým hostem v Česku.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans | Reuters

Aktuálně asi nejexponovanější eurokomisař. To je Slovák Maroš Šefčovič, který jako vůbec první oficiálně ohlásil snahu stát se Spitzenkandidátem, tedy kandidátem na předsedu Komise. Na kandidatuře za socialisty se domluvil mimo jiné s českými sociálními demokraty. V gesci má aktuálně energetickou unii, ale také vesmír. S Českem, konkrétně s Prahou, ho tak pojí evropský navigační systém Galileo. Agentura, ve které je vyvíjen, je jedinou evropskou institucí sídlící v Česku.

Jako je v Česku ministr financí správcem státní kasy, je německý eurokomisař Günther Oettinger zodpovědný za obří rozpočet Evropské unie. Na rok 2018 pro představu hospodaří Unie s rozpočtem 160 miliard eur (cca 4 biliony korun). Oettinger má nyní za úkol vyjednat víceletý finanční rámec pro léta 2021 - 2027. K jeho schválení by mělo dojít ještě před volbami, které budou v květnu 2019. Jeho prozatímní návrh se ale například v Česku setkal s velkým odporem, přestože počítá třeba s navýšením prostředků na řešení migrace.

U migrace „visí“ v Komisi řecká vlajka. Na starost ji má Dimitris Avramopoulos. A byl to právě on, kdo od vypuknutí krize v roce 2015 prožívá horké chvilky. I nyní je totiž migrace, konkrétně povinné přerozdělovací kvóty, hlavním dělitelem zemí napříč EU. Je právě jeho úkolem zajišťovat zlepšení ochrany hranic, nebo také zavést společný evropský azylový systém. Přestože se mu podle řady odborníků i politiků příliš nedaří, je zřejmě nejzaměstnanějším členem „evropské vlády“.

Evropě zbylo 10 dní: Pak Schengen padne, varuje eurokomisař. | Koláž Blesku

Každá země má právo na jeden post v Komisi. Česko zastupuje Věra Jourová, která se krátce po volbách ocitla na pozici ministryně pro místní rozvoj. Její působení ale rychle skončilo s tím, že odešla do Bruselu. Jourová má na starosti ochranu spotřebitele, spravedlnost a rovnost pohlaví, přestože si Česko původně brousilo zuby na atraktivnější portfolio. 

Jejími předchůdci byli za Česko nejprve v roce 2004 Pavel Telička, který vedl za Česko přístupové rozhovory do EU. Šest let po něm, až do roku 2010, pak úřadoval expremiér Vladimír Špidla (ČSSD), jenž byl členem první Barossovy komise. Jourové pak přímo předcházel Štefan Füle, komisař v druhé Barrosově komisi. Ten měl na starosti rozšiřování EU, nyní působí v dozorčí radě čínské CEFC. Jourová je čtvrtým českým členem Komise, za ČR první ženou.

Základní plat řadového eurokomisaře, a tedy i české zástupkyně Věry Jourové, činí 20 832 eur (535 tisíc korun). Předseda Komise, nyní Jean-Claude Juncker, bere měsíčně 25 554 eur (660 tisíc korun). Tyto peníze podléhají takzvané evropské dani, která míří zpátky do rozpočtu EU a činí přibližně 45 procent. Jourová tak do společné kasy vrátí zhruba čtvrt milionu korun každý měsíc.

Ke svému platu dostává každý komisař měsíční příspěvek na reprezentaci až 607 eur (přes 15 tisíc korun), Komise mu také zaplatí náklady na stěhování do Bruselu a zároveň má nárok na příspěvek na bydlení, který činí 15 procent platu. V přípdě Jourové tak až 80 tisíc měsíčně.

Po skončení působení ve své funkci dostává každý bývalý člen komise 40 až 65 procent svého platu (podle toho, jak dlouho byl ve funkci), a to po dobu tří let. Jourová zřejmě odslouží plných pět let, nárok tak bude mít na 365 tisíc měsíčně další tři roky.

Po 65 letech věku má nárok na důchod, který činí 4,275 procenta za každý rok ve funkci, tedy při pětiletém působení dostane 4452 euro (115 tisíc korun) měsíčně.

Andrej Babiš se 29. ledna 2018 v Bruselu setkal s eurokomisařkou pro spravedlnost Věrou Jourovou | ČTK