7°C
Migranti podali loni v EU přes 720 000 žádostí o azyl, v Česku jsou nejméně úspěšní
V roce 2017 bylo v EU podáno 728 470 žádostí o mezinárodní ochranu, proti roku 2016 je to pokles o 44 procent, uvedl v pondělí ve své výroční zprávě za loňský rok unijní podpůrný azylový úřad EASO. Je to však stále více než před začátkem migrační krize v roce 2015. Předběžná čísla z prvních měsíců letošního roku podle šéfa úřadu Jamila Addoua ukazují, že počet žádostí se ustálil na asi 50.000 za měsíc. Nejméně jsou přitom žadatelé úspěšní v Česku, kde je kladně vyřízeno plných 12 procent žádostí.
Migrační tlak na vnější hranice EU zůstává vysoký. Už druhý rok v řadě se ale loni čísla snižovala, především v důsledku nižších počtů migrantů ve východním a středním Středomoří. Přibližně 15 procent z celkového počtu žadatelů pocházelo loni ze Sýrie, na druhém místě byl Irák a na třetím Afghánistán.
V EU ale na rozhodnutí o udělení azylu ke konci loňského roku čekalo 954.100 žádostí. Proti předchozímu roku je to podle EASO pokles o 16 procent, podle úřadu je důvodem větší efektivita národních orgánů při řešení žádostí. Dokládá to také více než zdvojnásobením odvolání v případech, které byly rozhodnuty v první instanci.
V roce 2017 bylo v zemích EU společně s Norskem a Švýcarskem (EU+) vydáno celkem 996 685 rozhodnutí v prvním stupni, což v porovnání s rokem 2016 představuje třináctiprocentní pokles. Téměř polovina (462.355) byla kladná, avšak celková míra uznaných žádostí o azyl v zemích EU+ byla o 14 procentních bodů nižší než v roce 2016.
Hlavními přijímajícími zeměmi byly pro žadatele o azyl v roce 2017 Německo, Itálie, Francie, Řecko a Británie, v nich byly podány tři čtvrtiny všech žádostí, uvedl EASO. Německo bylo na prvním místě mezi přijímajícími zeměmi již šestý po sobě jdoucí rok. I přes pokles proti roku 2016 znamenal loňský celkový počet 222.560 žádostí podaných v roce 2017 v Německu oproti ostatním přijímajícím zemím téměř dvojnásobek.
Česká republika je přitom zemí, která loni vydala v první instanci nejméně kladných rozhodnutí o mezinárodní ochraně, rozhodnuto tak bylo jen ve 12 procentech. Je to výrazně méně než v Polsku (25 procent), Francii (29 procent) i Maďarsku a Británii (31 procent).
Naopak, ze zemí, které vydaly v roce 2017 nejméně 1000 rozhodnutí, mělo nejvyšší míru uznaných žádostí o azyl Švýcarsko (které není členem EU), kde bylo 90 procent rozhodnutí kladných. Poměrně vysoká míra uznaných žádostí o azyl byla rovněž patrná v Norsku (71 procent - také není členem EU), na Maltě (68 procent) a v Lucembursku (66 procent).
Témata:
Související
