8°C
Zkrouhne brexit české dotace? Eurokomisař promluvil o rozpočtu i vraždě Kuciaka
Zalepit díru 12 miliard eur (312 miliard korun) v evropském rozpočtu po odchodu Velké Británie. To je hlavní úkol pro německého eurokomisaře pro rozpočet a lidské zdroje Günthera Oettingera. Podle něj by polovinu měly „zasypat“ členské státy, které budou muset odvést vyšší příspěvky. Druhou polovinu pak hodlá najít přímo v rozpočtu. V rozhovoru pro Blesk Zprávy také prozradil, jak probíhá prošetřování čerpání unijních fondů na Slovensku, které Komise nařídila po vraždě novináře Jána Kuciaka.
Kvůli vraždě novináře na Slovensku chtěla Komise zkontrolovat, jak jsou čerpány evropské fondy. Postoupilo nějak toto prošetřování?
Můj kolega Hogan je v úzkém kontaktu se svým protějškem, ministrem zemědělství v Bratislavě. Já sám jedu na Slovensko za pár dní. Ale středem našich aktivit je OLAF, úřad, který spadá pod Komisi. Ten otevřel případ, aby zjistil, zda k nějakému zneužití evropských dotací, možná ze zemědělských fondů nebo z fondů soudržnosti, došlo. Musíme počkat, s čím přijde analýza a jaký bude výsledek. Doufejme, že to bude co nejdříve.
OLAF vyšetřuje i současného českého premiéra. Znepokojil Vás případ ekofarmy Čapí hnízdo pana Babiše?
Setkal jsem se s vaším premiérem v týdnu, ale diskutovali jsme o dlouhodobém finančním rámci. O tom, jaká jsou očekávání Česka ohledně rozpočtu. Vím, že OLAF ten případ vyšetřoval, ale opakuji, je to na nich vyšetřovat absolutně objektivně a nezávisle. A je to na OLAFu, kdy a jak dojde k výsledku a rozsudku.
Oni už k závěru došli, my jen nevíme přesně k jakému, protože není otevřeně dostupný…
Zatím.
Probírali jste s s panem Babišem?
Ne.
Dlouhodobý rozpočtový rámec je v těchto dnech předmětem diskuze. Jaké změny mohou členské státy očekávat od roku 2019, 2020 a dále?
Británie odchází z EU v březnu příštího roku, ale její vláda se zavázala plnit finanční závazky a využívat zároveň práva až do roku 2020. Takže nepřijde žádné překvapení ani problém až do konce roku 2020. Nyní připravujeme rámec pro léta 2021-2027 a tam už ta díra po brexitu vznikne. Druhým problémem jsou nové výzvy a povinnosti. Těmi jsou migrace, pohraniční ochrana a kontrola, rozvojová pomoc pro sousední státy nebo výzkum v oblasti obrany a obranný průmysl. Musíme vyřešit, jak investovat do těchto nových výzev, aniž bychom museli omezit regionální programy, které máme a potřebujeme, jako jsou Fond soudržnosti nebo zemědělství.
Vzpomněl jste díru po brexitu. Jak velká bude a bude to znamenat pro členské státy vyšší příspěvky do společného rozpočtu? Nebo ty peníze vezmete jinde?
Výpadek bude 12, 13, ale možná také 14 miliard eur (až 364 miliard korun) každý rok. My budeme navrhovat, abychom to vyřešili z 50 % mimořádnými příjmy, novými penězi, a z 50 % úsporami v již existující rozpočtové struktuře. Pokud by státy neplatily o něco více, měli bychom obrovské problémy vyhnout se škodám na regionálních programech. Museli bychom v nich škrtat všem státům, i České republice.
Hlavně potřebujeme fond zemědělství, abysme mohli dotovat ty zas raný západoevropský sedláčky a vydržovat si tak stabilní voličskou základnu.