„Vystoupení z EU bude masakr, ohrozí mír.“ Irský politik poslal Čechům vzkaz
Jak to bude s irsko-britskými mírovými vztahy a jak to bude vypadat na jediných pozemních hranicích Británie s EU až království vystoupí? Ve Studiu Blesku na tyto otázky odpovídal bývalý irský ministr pro evropské záležitosti Dara Murphy. Poradil také Čechům, jak si v Unii prosadit svou a nastínil, jak by vypadal život menší země mimo EU. Irsko má necelých 5 milionů obyvatel, je v tomto směru tedy poloviční, než Česko. V europarlamentu má jen 11 poslanců, Česko 21.
Irové trochu agitovali za to, aby Británie zůstala v EU. V Severním Irsku lidé volili převážně setrvání. Historicky bylo již na ostrově několik problémů etnických i politických... Nemůže být tohle cesta zpět do historie, protože už v tom nebudete společně?
To byl jeden z důvodů, kvůli kterému jsme se obávali možnosti brexitu. Jedinou hranicí mezi Spojeným královstvím a EU je ta mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Ale to byla nejměkčí hranice. Společně jsme mezi ostrovy měli vlastní verzi Schengenu po mnoho let. Vždy jsme byli všichni buď mimo EU, nebo členy - od roku 1973. Tato výzva stojí před lidmi na ostrově Irsko poprvé.
Proto irská vláda, ale abych byl fér, tak i naši evropští partneři a britská vláda, jasně řekli, že nemůže vzniknout „tvrdá“ hranice – viditelné značení, hraniční kontroly – pro lidi na ostrovech. Asi polovina lidí v Severním Irsku si přeje, aby v budoucnu existovalo sjednocené Irsko, ale druhá si přeje zůstat součástí Spojeného království. To je téma, které společnost hluboce rozděluje.
Poté, co jsme vstoupili do Evropské unie, jedním z velkých úspěchů Unie a USA byla podpora Velkopáteční dohody, mírové smlouvy mezi Velkou Británií a Irskem. Proto jsme, znovu opakuji, znepokojeni tím, že by mohl mít brexit ještě další dopady. Musíme zabránit tomu, aby mírový proces u nás ohrozil.
Co bude po březnu 2019 na hranicích Severního Irska a Irska jinak?
Cílem irské vlády je, že tam nebudou žádné viditelné značky. Jsme jeden ostrov.
Takže to zůstane bez změny?
Doufáme, že to zůstane stejně. Nicméně je pravda, že ještě není jasno z britské strany, nevíme, co přesně chtějí. A to je velký problém v politice tak krátkozraké jako je brexit a pamatujte, že brexit není politikou irskou ani unijní, ale britskou.
Měly by další státy EU zvažovat referendum po vzoru Británie? Protože v Česku kolem toho začíná být velká debata, zda bychom měli mít referendum o setrvání a odchodu...
To je záležitostí každého státu. Od roku 2004 byla jednou ze zemí, která měla z členství největší prospěch, Česká republika. Když se podíváte zejména na menší země, i na tu mou, Irsko se od roku 1973 absolutně transformovalo. Bez ohledu na šílené rozhodnutí, které přijala velká země jako je Británie, můj pocit ohledně menších zemí, které by chtěly existovat nezávisle v tomto světě, je, že by to byl velmi riskantní návrh.
Jako politici musíme být upřímní a přiznat, že ne vše se povedlo. Musíme si přiznat, že chyby Unie byly chybami irských ministrů, českých ministrů, českých premiérů, irských premiérů, zkrátka všech, protože Unie není nějakou třetí stranou. Co jsme stvořili, je výrazně lepší, než co existovalo předtím, než jsme do Unie všichni vstoupili. Má rada každému politikovi i politické straně, když sleduji politický a potenciálně ekonomický masakr ve Velké Británii, zní, běžte do toho, vyhrňte si rukávy a makejte. Změňte a vylepšete Evropu pro Čechy zevnitř, spíš než abyste odešli, což je populisticky snadná strategie.
Tak rforma, jó ? O to se už pokoušeli čeští komunisti v roce 1967 a 1968 (socialismus s lidskou tváří) a všichni víme, jak to dopadlo. Jen nevím, z které strany a jaké tanky sem vtrhnou.