Poloviční mzda za víc hodin v práci. Proč jsou Češi v EU za „otloukánky“?

Autor: Zuzana Štíchová - 
1. 4. 2018
06:05

Průměrná hodinová mzda je v Česku méně než poloviční oproti průměru EU. Například Italové vydělávají oproti 260 korunám v přepočtu téměř 600 na hodinu. Češi pracují navíc přes týden déle, než většina občanů EU. Třeba zmínění Italové odpracují za pět dní o dvě hodiny méně. Vyplývá to ze statistik Eurostatu za rok 2017, které jsou trnem v oku nejen českým odborům.

Češi nejsou podle analytičky Hospodářské komory Kariny Kubelkové tak produktivní jako pracovníci na Západě. Podle odborového předáka Josefa Středuly ale Česko má na to se na evropský průměr dotáhnout, i když to bude trvat několik desítek let.

Zatímco průměrný Čech si za den vydělá dva tisíce, Ital v přepočtu 4800 korun a Němec přes 6700 korun. Hůř než Češi jsou na tom podle Eurostatu jen Litevci, Lotyši, Chorvaté, Poláci, Maďaři, Rumuni a Bulhaři. 

Příčiny situace v Česku je potřeba hledat v historii, shodují se odbory i podnikatelé, a to nejen v té komunistické. „Je to dáno historicky, obdobím do roku 89, a také po roce 1990 - stlačením kurzu koruny pod hodnoty, které byly v té době realistické,“ okomentoval pro Blesk Zprávy příčiny předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Analytička Hospodářské komory Karina Kubelková souhlasí. „Výše průměrné mzdy na hodinu je dána historicky i politicky – u nás např. vývojem v 90. letech nebo rozhodnutími vlád o navyšování platů ve veřejné správě,“ uvedla.

Částečně si za to podle Kubelkové ale mohou Češi i sami. Nejsou tak produktivní, jako zaměstnanci na Západě. „Produktivita práce je u nás nižší než ve vyspělých západních zemích. Vliv na to má i struktura hospodářství, ČR je průmyslová země a v tomto sektoru je přidaná hodnota nižší než ve službách, které jsou například ve Skandinávii či v Německu zastoupeny výrazně více,“ dodala s tím, že na druhé straně má Česko nižší průměrné mzdy, ale dosáhne na ně více lidí, než v jiných zemích.

Odboráři prosazují „konec levné práce“

Odbory se s tím ale nehodlají smířit, proto už za minulé vlády rozjely kampaň Konec levné práce. „Česká ekonomika má na to, aby mzdy mohly dynamicky růst. To strašení, že přidají, až bude lépe. A když je lépe, tak straší, že by mohlo být hůře. Tuhle ohranou písničku už známe. Mzdy jsou krví ekonomiky se vším všudy,“ vmetl zaměstnavatelům Středula. 

Jak na tom Česko v porovnání s ostatními zeměmi EU je, je vidět na následujícím srovnání. V roce 2005 byla u nás průměrná hodinová mzda šest eur (tehdy kolem 180 korun). V roce 2009 to bylo osm eur (tehdy kolem 210 korun). Loni už to bylo lehce přes 10 € (ve své době kolem 260 korun). Za 12 let se tak zvedla o 80 korun.

Vývoj hrubé hodinové mzdy v České republice v porovnání s dalšími zeměmi EU. Částky jsou uvedeny v eurech.Vývoj hrubé hodinové mzdy v České republice v porovnání s dalšími zeměmi EU. Částky jsou uvedeny v eurech. | 

V roce 2005 na tom bylo výrazně hůře třeba Estonsko s průměrnou mzdou na hodinu ve výši 4,4 eura (130 korun). O čtyři roky později už vydělávali Estonci necelých 200 korun na hodinu. A loni už byli před Českou republikou, za hodinu brali průměrně 275 korun. Hnout se kupředu rychleji se tak evidentně dá, v Estonsku konkrétně o 140 korun za 12 let.

Zcela „jiná liga“ jsou pak naši západní sousedé. Němci vydělávali v roce 2005 průměrně 24,8 € (740 korun) na hodinu, v roce 2009 pak 26,5 eura (700 korun, pokles je dán posílením české koruny). Loni už se dostali na 32,3 eura (850 korun).

Rozložení „sil“ v EU v rámci průměrné hodinové mzdy. Údaje jsou v eurech. Podobně jsou na tom některé pobaltské státy a Řecko.Rozložení „sil“ v EU v rámci průměrné hodinové mzdy. Údaje jsou v eurech. Podobně jsou na tom některé pobaltské státy a Řecko. | 

Průměr EU dostihne Česko až za 50 let

Podle studie odborářů by se i při zlepšeném kurzu koruny vůči euru dostalo Česko na průměr Evropské unie asi za 50 let. I proto chtějí růst platů zrychlit. V Unii je průměrná hodinová mzda kolem 600 korun, tedy zhruba na úrovni výše zmíněných Italů.

„Při předpokladu, že by se zlepšil kurz české koruny, z pohledu zaměstnance asi o 20 procent, tak bychom se (na průměr) dostali za 40 nebo 50 let. Propočítali jsme to, vydali jsme i studii,“ doplnil Středula a přidal názorný příklad.

„Průměrná mzda za 4. čtvrtletí roku 2017 byla 31 646 korun. Při kurzu 27, který držela národní banka po dobu intervencí, byste při směně měli 1172 eur hrubého. Kdyby ten kurz byl 24,30, což je o 10 procent lepší, tak už byste měli 1302 korun. Kdyby byl 21,60 koruny, což je o 20 procent silnější, tak byste měli v ruce 1465 eur. To je klíčový rozdíl v tom přibližování. Rozdíl 200 nebo 300 eur hned tak nenahradíte,“ přiblížil odborový předák.

Dlouhý pracovní týden jako přežitek

Jiná ze statistik Eurostatu pak ukazuje porovnání délky pracovního týdne v jednotlivých členských zemích. Ani tam se Česko nemůže honosit pokrokovým přístupem. Zatímco průměrná délka pracovního týdny v EU je 40,3 hodiny týdně, Češi stráví průměrně v práci 40,7 hodiny. To je o 24 minut více.

Průměru se nejvíc blíží Estonci a Němci. Více času než Češi týdně pracují týdně Bulhaři (41 hodin), Rakušané (41,4 hodiny) nebo třeba Britové (42,3 hodiny). To může být podle Kubelkové dáno i tradicí a kulturou národů, znovu ale i produktivitou práce.

„Dalším důvodem, proč se délka pracovního týdne mezi zeměmi liší, je obecně kultura a tradice – např. anglosaské země pracují více. Nesmíme zapomínat na to, že skutečně odpracovaná doba a doba strávená na pracovišti např. brouzdáním po internetu je rovněž rozdíl,“ poznamenala analytička Hospodářské komory s tím, že může jít v některých zemích i o snahu o přivýdělek.

Obvyklá délka pracovního týdne ve státech EU. Pro porovnání evropské země mimo Unii - Island, Norsko nebo Švýcarsko. Česko je lehce nad průměrem, zhruba o 24 minut týdně.Obvyklá délka pracovního týdne ve státech EU. Pro porovnání evropské země mimo Unii - Island, Norsko nebo Švýcarsko. Česko je lehce nad průměrem, zhruba o 24 minut týdně. | 

Josef Středula tento faktor ale vztahuje k levné práci, která se vyplatí více, než výkonější stroje. Alespoň zatím. „To srovnání je pro nás velmi vážné. Místo toho, aby docházelo ke zkracování pracovní doby, tak jsme spíš prodlužovali. Nahrazovali jsme tím investice. Máte stroj, který obsluhuje deset lidí, můžete ho nahradit novým, kde bude pracovat jen pět lidí a vyrobí toho stejně. Vy tam ale necháte deset lidí a přijmete další do další směny,“ okomentoval statistiku.

„V Německu v kovoprůmyslu je dnes 35hodinový pracovní týden. Vazba bohatší země, kratší pracovní týden, vypadá jako relevantní pohled na věc,“ připomněl také předseda ČMKOS. I proto chtějí odbory krátit postupně délku pracovního týdne. Důvodem je právě posun v digitalizaci. Výsledkem by měl být 40hodinový pracovní týden i se započtenými přestávkami, tedy o půl hodiny kratší každý pracovní den.

„Na ČR budou postupně dopadat rozhodnutí o digitalizaci, bude to znamenat snižování počtu pracovních míst. Je nutné myslet na budoucnost, aby nedošlo ke skokům v nezaměstnanosti. Jeden z našich požadavků se bude rozhodně týkat zkracování pracovní doby o půl hodiny, ale bez ztráty na výdělku. Ze současného 40hodinového týdne plus 2,5 hodiny neplacené přestávky, na 37,5 hodiny, respektive 40 včetně přestávek,“ nastínil, kudy budou chtít odbory vést debatu do budoucna. Nejde ale o záležitost, která by se měla změnit letos nebo příští rok.

Volby 2018

Volby do Senátu 2018 Komunální volby 2018

Komunální volby v Česku budou 5. a 6. října. V nich si lidé z více než 200 tisíc kandidátů na kandidátních listinách vyberou nové zastupitele svých obcí.

Ve stejném termínu navíc ve třetině obvodů proběhnou i volby do Senátu. Tam se chce probojovat více než 200 kandidátů.

Kde se volí do Senátu Systém senátních voleb Systém komunálních voleb Průzkum Volby v roce 2018

Doporučujeme
Vlasonka ( 1. dubna 2018 08:22 )

 Analytička Kubelková by se měla vrátit na první stupeň základní školy a doplnit si počty. Kdyby tady bylo 260 Kč na hodinu, tak by průměrnej plat byl kolem 45000 Kč a to rozhodně není.

konimrd ( 1. dubna 2018 07:45 )

měli by jí rovnou zavřít, protože nýčko sem nedostanem žádnýho migranta, až si tohle přečte Sulejman z iraku, nebo Ibrahím ze sýrie nebo dokonce Benbela z Eritreje, tak raději zůstanou doma než aby tady živořili ještě padesát let s náma

tomik007 ( 1. dubna 2018 07:31 )

Ta analytyczka je pjekna (krava)

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa