Budou letní prázdniny rozloženy do čtyř měsíců?

"Regiony by si mohly dvouměsíční prázdniny rozložit od června do konce září. Po vzoru jarních prázdnin, též klouzavých. Vše záleží na dohodě," řekl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež. "Suverenita národních států by zůstala nedotčena," ujišťuje zase Brusel.

"Například děti by měly 14 dní volno, pak by byla 14 dní škola, pak zase volno, čímž by se prodloužila sezóna. Zvýšil by se počet turistů, což by podpořilo ekonomiku," uvedl eurokomisař pro průmysl a podnikání Antonio Tajani.

Vedení škol  a cestovky jsou pro

Osloveni byli i někteří ředitelé základních a středních škol. Jejich reakce byli většinou spíše pozitivního rázu. ůNení to vůbec špatná myšlenka z hlediska výuky. Po dvou měsících totiž děti přijedou naprosto rozjívené a vypadá to, jako kdyby rok předtím vůbec neabsolvovaly. A jistě by to pomohlo i mnoha rodičům s tím, že by si mohli lépe zajistit hlídaní," řekl ředitel pražské ZŠ Trojská Alois Pacík.

Cestovní kanceláře mají poměrně dobré důvody, proč změnu podporovat. Služby v regionech jsou totiž z devadesáti procent vázány na sezónní pracovní sílu. Podle Papeže by se po prodloužení sezóny restauracím a hotelům vyplatilo držet si pracovní síly nastálo. "Kvalita služeb by dramaticky vzrostla. Neméně silný dopad by byl i na zaměstnanost v regionech," doplnil Papež.

Samozřejmě by to mělo příznivý vliv i na cestování do zahraničí, kde by nebylo "přeplněno", a silnice by byly průjezdnější. „Cesty na dovolenou by se podstatně zrychlily, odpadlo by čekání v nekonečných kolonách na dálnicích. S největší pravděpodobností by v důsledku toho došlo i podstatnému snížení dopravních nehod,“ soudí Papež.

Systém se osvědčil v zahraničí

Tak například v Německu mají s klouzavými prázdninami mnohaleté zkušenosti. "Jsou zde od 15. června do 12. září, každá spolková země je má jinak, někde jsou rozděleny i po regionech," vysvětlil Papež.

Ministerstvo si stojí za svým

Návrh byl našemu ministerstvu školství předložen už loni, ale byl zamítnut. "Ministerstvo zpracovalo analýzu, kde však jednoznačně převládaly argumenty proti. Například nutnost změny školského zákona, ovlivnilo by to organizaci přijímacího řízení do středních škol, rozkolísaly by se termíny pro přijímačky na VŠ," zdůraznila mluvčí Svobodová.