Srpen 1968: Snad se to už nikdy nebude opakovat...
Srpnovou invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 si dnes připomnělo několik desítek lidí u Českého rozhlasu v Praze.
Během tragických událostí, které zastavily společenskou reformu v zemi, umírali i lidé. Na oběti invaze vzpomínali na Vinohradské třídě například předseda Senátu Přemysl Sobotka, ministr kultury Jiří Besser, zástupci rozhlasu, pamětníci a osobnosti společenského života.
Sobotka ocenil práci rozhlasu
Sobotka označil okupaci za ostudnou a vyzdvihl také tehdejší roli rozhlasových novinářů, kteří informovali veřejnost. "To, co se tehdy občané díky rozhlasu dozvídali, včetně vysílání mimopražských regionálních studií a vysílačů, byla na dalších 21 let poslední pravda, kterou směli veřejně slyšet," řekl Sobotka, který současně varoval před zrůdností komunistické ideologie. Prozatímní ředitel rozhlasu Peter Duhan také zmínil význam práce zaměstnanců rozhlasu, kteří před invazí i po ní usilovali o svobodu slova.
Ať zhynou komunisté...
Dnešního pietního aktu, který zakončila státní hymna, se účastnili místopředsedkyně sněmovny Vlasta Parkanová, zástupci Hradu, pražské radnice, vojáci a další. Jeden z příchozích držel transparent s nápisem "Ať zhynou minulí, současní i budoucí komunisté".
"Přátelská" invaze
Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice před 42 lety v noci z 20. na 21. srpna. Invaze si do konce roku 1968 vyžádala celkem 108 mrtvých, zhruba 500 těžce zraněných osob a další stovky lehce zraněných lidí. Některé oběti přinesl střet okupantů a neozbrojených demonstrujících lidí právě u rozhlasu. "Tichá vzpomínka na tyto mrtvé přežívala v myslích drtivé části lidí i v době tvrdé komunistické normalizace, kdy ponížený a zrazený národ morálně živořil v kolotoči takzvaného reálného socialismu," uvedl Sobotka.
Buď v klidu, já zažil i budování toho vašeho pos ranýho zločineckýho socialismu a jsem šťastný, že moje děti i vnoučata mají možnosti, o kterých se mně ani nesnilo. A zlatý byl jen pro udavače, lemply a zloděje. Kdejaká lopata s VUMLem rozhodovala o bytí čí nebytí slušných a vzdělaných lidí. Stačilo mít rudou knížku a kachní žaludek. Pokud se ti v něm tak dobře dařilo, tak ke které sortě si patřil ty doby tku?