Možná si říkáte, že pokud jste zaměstnanec, nemusíte se starat o roční zúčtování daně, protože zaměstnavatel to za vás zařídí. Existují však případy, kdy zaměstnavatel nemůže daně provést. Zaměstnanec si tak musí podat daňové přiznání sám. Toto jsou konkrétní příklady.
Roční zúčtování daně může zaměstnavatel provést za zaměstnance, který pracoval po celý rok pro jednoho nebo více zaměstnavatelů za sebou, přičemž u každého zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani a nemá zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatní příjmy vyšší než 6 000 korun.
Zaměstnanci podávající daňové přiznání musí k daňovému přiznání přiložit „potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2018“ od všech zaměstnavatelů, u kterých během roku pracovali. Do oddílu číslo jedna daňového přiznání se následně uvádí kumulované roční příjmy ze závislé činnosti. Z potvrzení o zdanitelných příjmech se uvádí do daňového přiznání i částka sražených záloh na dani z příjmu ze závislé činnosti (řádek č. 84 standardního čtyřstránkového daňového formuláře).
Paní Simona pracovala v lednu 2018 až říjnu 2018 pro zaměstnavatele AB na hlavní pracovní poměr s hrubou měsíční mzdou 28 600 korun. V červenci a srpnu 2018 pracovala na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 15 000 korun pro zaměstnavatele XY. Od listopadu 2018 je paní Simona nezaměstnaná. Přestože je paní Simona stále nezaměstnaná, tak má povinnost si podat za rok 2018 daňové přiznání, neboť za měsíce červenec a srpen byla odvedena zálohová daň z příjmu od dvou zaměstnavatelů. Protože má paní Simona příjmy pouze ze závislé činnosti, tak může vyplnit zjednodušený pouze dvoustránkový daňový formulář.
Zaměstnankyně Hana zrušila v roce 2018 předčasně smlouvu o životním pojištění, ze které uplatňovala daňový odpočet v posledních 8 letech ve výši 12 000 korun ročně. Paní Hana musí za rok 2018 podat daňové přiznání, přestože po celý kalendářní rok pracovala pouze pro jednoho zaměstnavatele. V daňovém přiznání musí dodanit uplatněné odpočty v uplynulých 10 letech, v případě paní Hany se jedná o posledních 8 let. Paní Hana musí vyplnit přílohu čísla dva daňového přiznání. Příjmem dle § 10 zákona o dani z příjmu fyzických osob bude částka 96 000 korun (12 000 korun x 12 měsíců).
Zaměstnankyně Andrea vykonávala v první polovině roku 2018 samostatnou výdělečnou činnost s průměrným měsíčním příjmem 12 000 korun, kterou ukončila k poslednímu červnovému dni a od 1. července 2018 pracovala pouze pro zaměstnavatele XY na hlavní pracovní poměr. Přestože aktuálně paní Andrea pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele a žádné jiné zdanitelné příjmy nemá, tak za rok 2018 si musí ještě sama podat daňové přiznání, i když byla samostatná výdělečná činnost ukončena.
Pan Michal pronajímal v lednu a únoru 2018 svůj byt, celkové příjmy z pronájmu činily 12 000 korun. V březnu 2018 byt prodal. Po celý rok 2018 byl pan Michal zaměstnancem firmy AB, kde pracoval na hlavní pracovní poměr. Za rok 2018 si musí pan Michal sám podat daňové přiznání, do kterého uvede příjmy a výdaje z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu. Bude muset vyplnit i přílohu číslo dva daňového přiznání. Příjem z prodeje nemovitosti je od daně z příjmu fyzických osob osvobozen, neboť mezi nabytím a prodejem nemovitosti uplynulo 7 let. Prodej nemovitosti, u které není splněna podmínky bydlení, je od daně z příjmu fyzických osob osvobozen, jestliže mezi nabytím a prodejem uplyne alespoň pět let. Daňově osvobozené příjmy se přitom do daňového přiznání neuvádí.
Další zajímavé informace najdete na portálu FinExpert.
9°C
