7°C
Příjmy v Česku rostou: Bankéři utrácejí, zatímco učitelé šetří a splácejí dluhy
Průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla zhruba o 7 % a podle Českého statistického úřadu tato tendence bude pokračovat i vzhledem ke klesající míře nezaměstnanosti. Z průzkumu společnosti KRUK je patrné, že na tomto trendu vydělali především zaměstnanci z finančního sektoru a uniformované sbory, kterým se za poslední tři roky nejvíce navýšil příjem. Jak lidé nakládají s penězi, pokud splácejí dluhy? A jak jsme na to v porovnání s Evropou?
Ve finančním sektoru rostly mzdy nejvýrazněji, 13 % respondentů zaznamenalo nárůst o 30 % a více. Také příslušníci uniformovaných sborů často uváděli zvýšení příjmů, které ovšem nebylo tak výrazné jako u finančníků – většinou se pohybovalo pod 30 % původních mezd.
„Zvýšení příjmů často vede ke snížení obezřetnosti ohledně dluhů a jejich splácení. Lidé získají pocit, že si mohou dovolit více utrácet a třeba se i více zadlužit. V případě ztráty zaměstnání nebo dlouhodobé nemoci, což jsou nejčastější důvody finančních problémů, jim pak ale mohou chybět prostředky na splácení dluhů i běžný provoz domácnosti. Nejlepší prevencí neschopnosti splácet úvěry v případě nečekaných událostí je průběžné vytváření finanční rezervy alespoň ve výši tříměsíčního platu,“ doplňuje Markéta Kolářová, tisková mluvčí společnosti KRUK.
V dopravě a službách využijí zvýšenou mzdu ke splácení dluhů
Jednotlivé profese nakládají s navýšeným příjmem odlišným způsobem. Pokud se navýší mzda zaměstnancům v dopravě a ve službách, více jak třetina respondentů ji použije ke splácení dluhů (36 %, resp. 34 %). Více šetřit začnou učitelé (45 %) a bankéři (35 %), zaměstnanci z bankovního sektoru a z obchodu ale zvýšený příjem také intenzivněji utrácejí. Zaměstnanci z oboru informačních technologií (36 %) začnou po zvýšení platu méně plánovat nákupy a utrácejí spontánněji.
Platy v Evropě
Z mezinárodního srovnání v rámci průzkumu společnosti KRUK vyplývá, že ve státech, které se potýkají s ekonomickými problémy jako jsou Itálie a Španělsko, výrazně klesají platy především zaměstnancům v oboru služeb, stavebnictví a dopravy. V těchto zemích uvádí pokles příjmu i více než 50 % respondentů ze zmíněných oborů.
K nárůstu (více jak k poklesu) mezd dochází ve všech oborech především v Německu a Polsku, ale třeba také téměř u poloviny zkoumaných profesí v Rumunsku. Nejčastěji rostou platy zaměstnancům v oboru informačních technologií a finančních služeb, ale například v Německu si výrazně přilepšili také učitelé a v Rumunsku příslušníci uniformovaných sborů.
