"Protikuřácký" zákon: Čtenářům Blesku odpovídala náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová

Dobrý den paní Kateřino, to je zajímavá myšlenka, u které trochu rozumím apelu na lidskou svobodu, ale nemohu s ní úplně souhlasit. Pokud bychom o tom přemýšleli takto, pak bychom měli nést také veškerou zodpovědnost se vším všudy. Ve chvíli, kdy si tedy zničíme zdraví kouřením a postihne nás (nedej bože) infarkt nebo rakovina plic, měli bychom si také plně hradit léčbu a operace? Pro představu, například transplantace plic vyjde na cca 2 a půl milionu korun. Na takový názor ale nemohu přistoupit, stále platí článek 31 Listiny základních práv a svobod, že každý má právo na zdravotní péči. Stát ale pak musí nastavit takové podmínky, aby nedocházelo k ničení zdraví obyvatel. Stejně jako omezujeme například emise z továren a elektráren nebo omezujeme emisní limity u automobilů, protože zde vnímáme, že máme právo na čistý vzduch, měli bychom to samé uplatňovat u cigaretového kouře. Vážené čtenářky a vážení čtenáři, moc děkuji za vaše zajímavé otázky. Na další už bohužel odpovědět nestihnu, ale snad jsem vám podala dostatek informací. A věřím, že se zde na Blesku budeme tomuto tématu věnovat. Děkuji a přeji krásný zbytek dne. Lenka Teska Arnoštová

Dobrý den Tomáši, děkuji za dotaz. Není to pravda, v divadlech jsou většinou bufety, tedy stravovací provozy, kde si lze i podle nového zákona dát skleničku vína.

Dobrý den paní Ivano, jak už jsem uváděla v odpovědích níže, dle celé řady zahraničních studií (více ne 165 v řadě zemí po celém světě) neměl zákaz kouření v restauračních zařízeních žádný negativní dopad na návštěvnost restaurací. Naopak, dle studií lze při zavedení zákona předpokládat nárůst návštěvnosti o 3 až 6 procent, což dle kvalifikovaných odhadů může přinést až 6 miliard korun ročně na tržbách.

Milý Honzo, moc děkuji za podporu, s Vaším názorem zcela souhlasím. Ze zkušeností v Evropě bych vybrala například Irsko, kde platí více než deset let zákaz kouření. V Irsku klesl počet kuřáků o čtvrtinu, zatímco v ČR se jejich podíl v populaci nemění. A ještě bych uvedla analýzu publikovanou v časopise Americké kardiologické asociace, ze které vyplývá, že v zemích, kde byly zavedeny protikuřácké zákony pro restaurace a bary, došlo k poklesu hospitalizací pro srdeční infarkt o 15 procent, pro mozkovou mrtvici o 16 procent, pro astma a další respirační onemocnění o 24 %.

Dobrý den, dle zahraničních studií a zkušeností by se návštěvnost restaurací mohla zvýšit o 3 až 6 procent. Podle kvalifikovaných odhadů pro celý trh by zákaz kouření mohl na tržbách přinést až 6 miliard korun ročně. Co se týká hospod na vesnicích, vycházíme z toho, že nelze rozlišovat mezi zdravím člověka žijícího ve městě a člověka žijícího na vesnici. Nelze tedy v zákoně dělat výjimky například pro vesnice do určitého počtu obyvatel, jak také už dříve zaznívalo. Bylo by to podobné, jako bychom řekli, že na malých vesnicích se nemusí dodržovat povolená rychlost, protože tam žije méně lidí. Zdraví člověka má stejnou hodnotu v Praze, jako na malých vesničkách.

Dobrý den přeji, děkuji za dotaz. Co se týká některých ústupků, už jsou zde popsané v předchozích odpovědích (elektronické cigarety, vodní dýmky...). Pokud se bavíme o automatech, pak u těch, kde nepůjde vyloučit prodej osobám mladším 18 let, bude tento prodej skutečně zakázán. Předpokládám, že to je tedy drtivá většina automatů.

Dobrý den, ministerstvo zdravotnictví vyčíslilo celospolečenské náklady na užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog na 56,2 miliardy korun ročně. Z toho 33,1 miliardy připadá na tabák, 16,4 miliardy na alkohol a 6,7 miliardy na drogy. Pokud dojde ke snížení spotřeby tabáku o pět procent, poklesnou sice příjmy státního rozpočtu o 2,1 miliardy korun, ale pro zdravotní a sociální resort by to znamenalo díky poklesu nemocnosti, invalidity a úmrtnosti na následky užívání tabáku úsporuz 5,5 miliardy korun ročně.

Dobrý den pane Milane, některé ústupky už jsme v rámci projednávání učinili, patří mezi ně například používání elektronických cigaret, které se budou moct i nadále používat ve vnitřních prostorách stravovacích služeb (ale nikoliv na místech, kde jsou například děti a osoby mladší 18 let - školy, kina, divadla...). Dalším ústupkem jsou vodní dýmky, které budou povolené v čajovnách se stavebně oddělenými prostory. Při třetím čtení zákona ve sněmovně se určitě povede diskuze o návrhu poslance Marka Bendy, který chce umožnit provozovnám stravovacích služeb zcela oddělené kuřácké místnosti, které by zabýraly maximálně čtvrtinu prostoru podniku a které by byly bez podávání pokrmů i nápojů, tedy bez obsluhy, pouze s "vlastní donáškou".

Dobrý den paní Jano, asi to bude zákaz kouření:-) Ale teď vážně, hodně často slýchám výtky v tom směru, že zasahujeme do svobody jednotlivců, svobody podnikání a práva nakládat si se svým zdravím dle svého uvážení. Ovšem jak víme, v demokracii svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, a určitě se shodneme, že zdraví je přednější než byznys. Jednou z hlavních priorit státu musí být ochrana veřejného zdraví, o což se právě v tzv. protikuřáckém zákonu chceme zasadit. Plošný zákaz nastaví rovné podmínky pro všechny podnikatele v tomto oboru. Navíc ze zkušeností ze zahraničí jasně vyplývá, že zákaz kouření v restauračních zařízeních nemá negativní dopad na tržby, naopak lze podle zahraničních studií očekávat nárůst návštěv restaurací o 3 až 6 procent.

Dobrý den paní Hanko, názory a postoje poslanců se upřímně řečeno neustále mění, a to i podle toho, jak čím dál více vysvětlujeme jednotlivé aspekty tzv. protikuřáckého zákona. Věřím ale v to, že poslancům jde především o zdraví občanů a vyslechnutí názoru většinové části obyvatel (dle posledních průzkumů si 78 % české populace si přeje zákaz kouření v restauracích), a že zákonu nakonec dají zelenou.

Dobrý den, dle posledního průzkumu agentury IPSOS a Fakulty sociálních věd UK z loňského roku si zákaz kouření v restauracích přeje 78 % Čechů.

Vážený pane Emile, jednak děkuji za souhlasný názor, kterého si cením. S panem ministrem jsme ve věci protikuřáckého zákona na jedné lodi a společně se snažíme přesvědčit ostatní zúčastněné nejen ve sněmovně o potřebnosti tohoto zákona. Je to sice mravenčí a náročná práce, ale zdraví lidí za to stojí.

Dobrý den pane Václave, nemohu určitě mluvit za jednotlivé poslance, zda se chtějí nebo nechtějí dohodnout. Pravdou ale je, že máme (díky bohu) parlamentní demokracii a veškeré schvalování zákonů a novel prochází legislativním procesem. Každý zákonodárce má právo se vyjádřit či podávat pozměňovací návrhy. Tabáková lobby určitě není a nemůže být silnější než čísla odborníků, ale lhala bych, kdybych řekla, že žádné snahy nevyvíjí. Ostatně sama jsem se o tom přesvědčila, když jsem ve vlastnostech některých dokumentů s pozměňovacími návrhy nalezla v kolonce autora název tabákové firmy. To jsou ale extrémní případy. Za ministerstvo ale mohu slíbit, že děláme a budeme dělat maximum, aby protikuřácký zákon prošel a byl co nejdříve účinný.

Milý pane Milane, moc děkuji za Vaši podporu. Souhlasím s Vámi, oblečení načichnuté cigaretovým kouřem po desetiminutové návštěvě kuřácké restaurace známe asi všichni a není to nic příjemného. Primárním cílem ministerstva zdravotnictví a účelem zákona je ochrana veřejného zdraví, zejména dětí a mládeže, kteří jsou nejrizikovější a nejcitlivější skupinou i směrem k vytvoření závislosti na tabáku.

Vážený pane Jiří, moc děkuji za Váš názor, kterým jste mě potěšil. Nekouřit je skutečně evropským trendem, za kterým bohužel zatím velmi zaostáváme. Třetí čtení zákona v poslanecké sněmovně by mělo proběhnout na začátku května a budeme se maximálně snažit o to, aby zákon byl účinný co nejdříve.

Dobrý den paní Prokopová, děkuji za otázku. Z dostupných studií vyplývá, že neexistuje žádné technické řešení, které by účinně zabránilo pronikání kouře a s ním spojených karcinogenních látek, které negativně působí jak na návštěvníky, tak na personál. Tedy ani vzduchotechnické jednotky. V tomto směru nejsou účinné ani oddělené prostory, které jsou navíc dalším nákladem pro restauratéry. Plošný zákaz naopak problém se škodlivými látkami řeší stoprocentně.

Vážený pane Pavle, určitě souhlasím, že určitý přirozený posun posun tu je, i když je myslím spíše marginální a týkající se především hlavního města. Ale například podle posledního průzkumu Univerzity Karlovy (FSV) a agentury IPSOS je v ČR v populaci mezi 18 a 22 lety 53 % kuřáků, a většina z nich začala kouřit už před 16. rokem svého života. Celkem 30 % z těch, kteří začali kouřit před 18. rokem věku uvedlo, že kdyby platil zákaz v restauracích, barech a diskotékách, s kouřením by vůbec nezačali.