Tyrana Ronnyho poslal za mříže: Mírné tresty? „Máme svázané ruce,“ říká soudce

„Nemohu samozřejmě mluvit za jiné soudce, určitě ale nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že řada soudců se nijak nezdráhá trestat pachatele týrající zvířata přísně, pokud jim to zákon dovolí. Za stávající právní úpravy mají ale svázané ruce řadou zákonných pravidel, která pachatelům nahrávají a větší přísnost neumožňují,“ řekl.

Cesta k přísnějším postihům tyranů za současného právního stavu podle něj nemůže vést a nepovede přes veřejné apely na soudce, aby byli odvážnější a méně shovívaví, ale jedině přes tlak na zákonodárce – veřejností volené zástupce k tomu, aby zpřísnili právní úpravu a zejména zákonné trestní sazby za týrání zvířat.

Tyran Ronnyho jde definitivně za mříže. Soud mu ale trest zmírnil

Jen přestupek

Týraní zvířat v „průměrné” intenzitě není přitom v České republice vůbec trestným činem, ale pouhým přestupkem, bez ohledu na to, že již tím je zvířatům působena bolest, klinicky zjevná poranění nebo následné dlouhodobé klinicky prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy nebo jiných orgánových systémů zvířat a dochází k jejich nespornému utrpení. 

Jako když řídíte v zákazu

Teprve tehdy, kdy se již jedná buď o zvlášť intenzivní způsob týrání, nebo alespoň o intenzivní způsob týrání, ke kterému došlo veřejně nebo na veřejnosti přístupném místě, je možné začít případ posuzovat jako trestný čin a nikoli jako pouhý přestupek. „V takovém případě hrozí pachateli trest odnětí svobody v trvání nejvýše dvou let, jde tedy podle zákona o jednání srovnatelně závažné například s tím, kdy pachatel řídí motorové vozidlo v době úředně vysloveného zákazu této činnosti nebo nenastoupí včas a dobrovolně do věznice k výkonu uloženého trestu odnětí svobody,“ přiblížil soudce Havlík.

Týrání jako opakovaná krádež

Vyšší odstavec je pak spojen až s případy, kdy pachatel vážné týrání zvířete zopakuje v době tří let od jeho posledního odsouzení nebo potrestání za jiné týrání zvířete nebo když způsobí týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt. „Pak pachateli hrozí ze zákona trest odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, tedy stejný trest, jako když např. pachatel odcizí v obchodním domě bonboniéru v období tří let od jeho předchozího odsouzení nebo potrestání za takové jednání,“ uvedl soudce. 

Natržené ucho a oko, vyražené zuby. Muž v Děčíně zbil psa, zakročil odvážný policista

Sedm a více

Kromě toho zákon pamatuje ještě na případy, kdy se pachatel dopustí týrání na větším počtu zvířat, čímž se rozumí sedm a více. Pak mu hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až pět let, tedy zákon takovéto jednání pokládá za stejně závažné, jako když pachatel např. zpronevěří jiné osobě peníze a způsobí tak škodu vyšší než 50 000 korun.

Trestní zákoník dělí trestné činy na přečiny a zločiny. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Zločiny jsou pak všechny ostatní trestné činy, které nejsou přečiny.

Vážně zraněný Ronny musel hned poté, co ho strážník zachránil, na operaci | Archiv Blesku, Jana Ulrichová

Týrání není nikdy zločin

 „Z výše uvedeného je patrné, že zákon nepovažuje týrání zvířat za až tak závažnou trestnou činnost, pokud se vždy jedná o pouhý přečin a nikdy nemůže jít o zločin, za který už soudci mohou trestat přísněji a mají v tomto směru volnější ruce,“ uvedl soudce Havlín. Podle něj u přečinů zákon jednoznačně favorizuje ukládání jiných, než nepodmíněných trestů odnětí svobody, a v tomto směru soudce zavazuje. Informace o tom, čím vším mají soudci při rozhodování o trestu za týrání zvířat svázané ruce, přineseme příště.

Změnu mají v rukách poslanci

 Už od loňského července leží v Poslanecké sněmovně novela trestního zákoníku, která počítá s mnohem přísnějšími tresty. A kromě týrání jako takového vůbec poprvé v české legislativě zavádí pojem a tresty za množírny. Připravil ji tým šéfa TOP 09 Jiřího Pospíšila (43).

Proč je Česko rájem množíren? Tohle se u nás dělá špatně

Už už to vypadalo na vzácnou shodu mezi politiky, která by zabránila trýznění pejsků. Jenže na posledním jednání ústavně právního výboru začali další poslanci v novele škrtat. Podle předsedy „topky" jeho normu okleštili a vypustili z ní ty nejdůležitější pasáže, jako je definice trestného činu chovu v nevhodných podmínkách – tedy definice množíren.

„Tradiční vnímání týrání je, že schválně ublížíme zvířeti. Ale současné trestní právo nepostihuje méně radikální, ale permanentní týrání desítek fen. To jsou ty nevhodné podmínky,“ vysvětil Blesku Pospíšil, který chce za provozování množírny pachatele trestat, půjde-li o organizovaný zločin, až 10 lety.

Podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) byly Pospíšilovy tresty moc přísné. „Některé tresty by byly obdobné jako za vraždu novorozeného dítěte matkou,“ řekla Blesku.

Společně s Markem Bendou (ODS) proto navrhli některé činy, jako týrání v rámci organizované skupiny či pro zisk, vložit do současného znění zákona se sazbou 1 až 5 let. Ústavně právní výbor se podle jeho předsedy Marka Bendy bude novelou o týrání zvířat znovu zabývat v květnu. Pospíšil toho chce využít a zkusí přesvědčit členy výboru, aby změnu Bendy a Válkové nepřijali.