Komby jsou poloopice, které podle chovatelů vypadají trochu jako lesní skřítci. Živí se hmyzem, ovocem, semeny, květinami nebo pavouky. Komby žijí v malých rodinných skupinkách a pražská zoologická zahrada je chová od roku 1996. Ve volné přírodě jsou jejich domovem křovinaté a řídce zalesněné roviny. Den prospí a teprve se soumrakem se vydávají pátrat po potravě. Vyhledávají zvláště kobylky a sarančata. Na rostlinnou potravu přecházejí v době sucha, kdy je hmyzu nedostatek.

Díky velkým boltcům, které si ve spánku skládají k hlavě, komby zachytí každé šustnutí. V nebezpečí prchají dlouhými až čtyřmetrovými skoky, při kterých udržují rovnováhu huňatým ocasem. Samice rodí dobře vyvinutá mláďata, která tráví první dny v hnízdě z trávy a listí.

Samička bonga horského se v Troji narodila 27. února. Matkou tohoto ušatého mláděte je šestiletá samice Maureen a otcem sedmiletý Chadim. Pro oba z nich je to již druhý společný potomek. "Malá samička je v pořádku a zatím se stále drží v blízkosti své matky, která ji pravidelně krmí mateřským mlékem," uvedla Hana Szotkowská ze zoo.

Bongo horský žije pouze na několika místech v africké Keni. Je to plaché, skrytě žijící zvíře, které se pohybuje v malých rodinných skupinách. Charakteristický je kaštanovou barvou srsti se zdánlivě nápadnou kresbou, která je ale ve skutečnosti výborným krycím zbarvením zejména v lesním prostředí.

V současnosti se jejich počet ve volné přírodě odhaduje okolo 100 jedinců a jsou vedeni jako kriticky ohrožená zvířata. Populace v zoologických zahradách je proto velmi cenná a každé narozené mládě je pro chovatele dobrou zprávou.

V pražské zoo jsou kriticky ohrožení bongové horští chováni od roku 1988, letos narozená samička je již 45. mládětem pražského chovu. Současná skupina se skládá ze čtyř chovných samic a jednoho samce.