Už to chtělo změnu. Zelená stovka se zasněnou kresbou družstevnice a hutníka, kteří hledí vstříc světlým zítřkům, byla v oběhu od roku 1961, tedy už 28 let. „Od října vstoupí do oběhu nová stokorunová bankovka. Sen o jednolité a graficky jednotné řadě papírových peněz se tak stává poprvé v historii Československa skutečností,“ pochvalovala si před dvaceti lety Večerní Praha (VP). To, že kdysi bývaly bankovky dílem Švabinského nebo Muchy, bylo podle socialistického názoru spíše na škodu.

„Nová stokoruna si zachovává tradiční zelenou barvu. Na lícní straně dominuje portrét Klementa Gottwalda, na rubu pak panoráma Pražského hradu s částí Malé Strany, mosteckými věžemi a Mikulášským chrámem. Výrobní cena jedné bankovky je několik desetihaléřů,“ doplňovala VP.

Gottwaldovská stovka nebyla oblíbená, v oběhu byla sotva tři neděle a už proti zavedení platidla s vyobrazeným komunistickým zločincem demonstrovalo 200 lidí na pěší zóně v Praze! Esenbáci je samozřejmě rychle zpacifikovali. Jako platidlo nakonec vydržela jen 15 měsíců. Plnohodnotnou bankovkou byla pak až do února 1993 opět zasněná družstevnice s hutníkem