Politické strany jsou líné a kampaň by měly dělat i přes léto, prohlásil prezident Miloš Zeman na TV Barrandov. „Při svém rozhodování o termínu voleb do Poslanecké sněmovny budu vycházet ze zájmu voličů a jaký je zájem voličů, ptám se já? Mít co nejpodrobnější informaci jak o programech kandidujících stran, tak o kandidátech těchto stran,“ řekl prezident neurčitě. 

Naše strany jsou strašně líné a odmítají vést volební kampaň přes prázdniny, protože říkají, že lidi jsou stejně na dovolených a že by jim tam nikdo nepřišel na ty mítinky. A v podstatě začínají volební kampaň až v září. Já si vzpomínám, jak jsem svým autobusem Zemák v červenci a v srpnu projížděl celou Českou republiku a musím uznat, že lidí přišlo dost. Takže když ty strany budou trošku pracovitější, tak by měly začít pracovat už o prázdninách,“ doplnil.

Strany by k větší aktivitě mohl „pošťouchnout“ právě dřívějším termínem voleb. Na kolik by ale takové rozhodnutí přišlo? Odhadem na sedm či osm milionů korun.

Dvě Sněmovny, dvojí platy

Pokud by se prezident skutečně rozhodl vyhlásit volby už na poslední víkend v září, je to jeho právo. Podle zákona může hlasování proběhnout nejdříve měsíc před koncem stávajících mandátů poslanců. Tento termín vychází na 26. září, což je úterý. Zeman by tak v souladu s normou mohl rozhodnout o volbách v pátek a sobotu 29. a 30. září. Termín by pak musel vyhlásit nejpozději 90 dní předem, tedy koncem června, konkrétně kolem dvacátého.

Politické strany by tak musely skutečně začít kampaň dříve, než měly v plánu. Takové rozhodnutí by se ale prodražilo zejména daňovým poplatníkům, protože by běžely současně mandáty „staré“ Sněmovny a nově zvolených poslanců.

A i když se tak děje pokaždé, překrývaly by se tentokrát ne o týden, jak bývá zvykem, ale téměř o měsíc. Noví poslanci by tak dostali téměř celý říjnový plat, nesměli by se ale do konce období svých předchůdců sejít. Stručně řečeno, byli by přímo ve Sněmovně bez práce.

Volby v září: Česko bude mít 400 poslanců, přijde o 8,5 milionu i dlouhý víkend.
Volby v září: Česko bude mít 400 poslanců, přijde o 8,5 milionu i dlouhý víkend.
Autor: Foto Blesk - Jakub Poláček

„Poslancům náleží plat po celou dobu jejich mandátu. To znamená od zvolení až po ukončení volebního období,“ potvrdil mluvčí Poslanecké sněmovny Roman Žamboch. „Při řádných sněmovních volbách je vyplácen plat více než dvěma stovkám poslankyň a poslanců. Nejedná se však o celý měsíční plat, ale vždy o jeho poměrnou část,“ dodal.

Tentokrát by ale šlo o téměř celý měsíc. Současní zákonodárci končí k 26. říjnu, noví by byli placeni od 30. září. Měsíčně přitom bez jakýchkoliv náhrad a příplatků za posty vyjdou „holé“ poslanecké platy na 14,2 milionu korun (základem je od 1. 1. 2017 71 tisíc korun - pozn. red.).

„Pochopitelně, že ti zákonodárci, kteří svůj mandát ve volbách obhájí, což bývá obvykle cca 50–60 % Poslanecké sněmovny, mají pouze jeden plat,“ upřesnil Žamboch. Zemanovo rozhodnutí by tak vyšlo navíc na 7,1 až 8,5 milionu korun.

Platy bez možnosti pracovat

Zároveň by noví poslanci neměli měsíc možnost pracovat. V tomto případě se ale o novinku nejedná. Sněmovna musí před první schůzí čekat na posouzení případných stížností na průběh voleb. „Hrozba, že by existovala dvojí Sněmovna, není ani teoretická, nově zvolenou Poslaneckou sněmovnu lze svolat a tedy přijmou slib poslanců až po uplynutí lhůt pro volební žaloby a jejich rozhodnutí Nejvyšším správním soudem. To je po 30 dnech,“ popsal pro Blesk.cz místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).

Navíc se mohou poslanci i podle zákona sejít nejdříve druhý den po konci předchozího volebního období, dodal k pravidlům Žamboch. 

Mluvčí Sněmovny Roman Žamboch potvrdil, že poslanců bude na několik týdnů zhruba o polovinu více. Staré mandáty se budou mísit s novými.
Mluvčí Sněmovny Roman Žamboch potvrdil, že poslanců bude na několik týdnů zhruba o polovinu více. Staré mandáty se budou mísit s novými.
Autor: Jakub Poláček

Nárok na platy by mohl současným poslancům zaniknout pouze z vlastního rozhodnutí, pak by mzdy pobírali v říjnu pouze jejich nástupci. Sněmovna by ale musela rozhodnout o svém rozpuštění. Na tom se ale zatím nedohodla. „Nejčistší způsob je ústavní usnesení Sněmovny o seberozpuštění, které nelze ovšem přijmout v posledních třech měsících před skončením volebního období, ale to jsem navrhoval už v lednu,“ vysvětlil Filip. Poslanci by se tak museli dohodnout nejpozději koncem července.

Volby o prodlouženém víkendu a kampaň přes léto

Možnost voleb v nejbližším termínu by neměla být pro politické strany problémem. Alespoň to žádný z oslovených zástupců Blesk.cz nepřiznal. Překážkou ale může být konec září pro voliče. Poslední pátek a sobota totiž následují po státním svátku 28. září a mnozí si tak pravděpodobně budou chtít užít prodloužený víkend na výletech nebo chatách.

„Termín voleb může ovlivnit ještě premiér, který ho musí spolupodepsat. Pokud by s termínem nesouhlasil, musí prezident navrhnout jiný. Tak uvidíme, s jakým termínem zastánce povinné volební účasti nakonec přijde, každopádně o prodlouženém víkendu by volební účast zřejmě nebyla vysoká,“ poznamenal za TOP 09 Martin Plíšek, který připomněl Zemanovo volání po povinné účasti u voleb. O tomto požadavku mluvil Zeman i v pořadu S prezidentem v Lánech:

Video
délka: 05:19

Zeman by chtěl mít zákonodárnou moc, zavedl by povinnou volební účast. Blesk TV

„Je to zcela v rukou prezidenta a my se přizpůsobíme,“ poznamenal k možnosti předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek. Jako problém nevidí termín ani šéf komunistů Vojtěch Filip. „To není podstatné, jen samotná kampaň bude mít menší účinnost, protože bude vedena o letních prázdninách,“ poznamenal Filip, jehož strana má ale stabilní voličskou základnu.

„O důvodech můžeme jen spekulovat – zda chce Miloš Zeman více času na vlastní kampaň, více manévrovacího prostoru pro povolební vyjednávání, či zda ho vedou ještě jiné důvody. ODS je každopádně na volby připravena a zvládne je v jakémkoli termínu,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala.

Volební manažer ČSSD Jan Birke bude termín určený prezidentem respektovat. „Průběh kampaně to nenaruší, jsme velká a sebevědomá strana s jasným levicovým programem a ten zcela jistě zvládneme představit bez ohledu na přesný termín voleb. O výsledku nerozhodne termín, ale důvěra voličů a ta se buduje déle než týden,“ napsal v SMS zprávě.

Blesk.cz oslovil se stejným dotazem také místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Ten ale zatím neodpověděl.

VŠE O VOLBÁCH DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 2017 ČTĚTE ZDE

Fotogalerie
12 fotografií