Konec volebních uren? Politici chtějí volby přes internet

„Volič je bytost náročná,“ zaznívá často v sekretariátech politických stran. Politici vždy před volbami přemýšlí, jak v co největším počtu nalákat lidi do volebních místností. V posledních letech se jim to ale moc nedaří. Volební účast u voleb do Poslanecké sněmovny totiž stále klesá. Zatímco v roce 1996 přišlo hlasovat 76,41 procenta oprávněných voličů, v roce 2013, po pádu vlády Petra Nečase, už to bylo jen 59,48 procenta.

„Je to únavou nás voličů, otupělostí, nevěříme politikům, cítíme z toho reklamu, cítíme z toho vypočítavost. A především – politici zapomenou na volební sliby prvním dnem po výsledku voleb,“ řekl ke stále nižší volební účasti Blesk.cz politolog Jan Kubáček.

Podívejte se, proč lidé nechodí k volbám:

V Estonsku použili poprvé elektronické hlasování při komunálních volbách už v roce 2005. „Trend ve světě je teď spíše od elektronických voleb ustupovat. Jedinou výjimkou je právě Estonsko,“ řekl ke znovu ožívající myšlence náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Průzkum: Babiš by se ve volbách ani neopotil, Kalousek zůstává na ocet

Vzácná shoda rivalů

Politici se ve volebních plánech nevzdávají. TOP 09 po korespondenčním hlasování napsala do svého volebního programu VIZE 2030 také hlasování přes síť.

„Pokládáme za reálné, že bychom už v příštím roce předložili novelu volebních zákonů, která by umožňovala hlasovat elektronicky,“ řekl k předvolebním úvahám poslanec a člen Ústavně právního výboru Martin Plíšek (TOP 09).

Volba přes internet má být ale podle TOP 09 možností – ne povinností. Jinými slovy, klasické hlasování ve volebních místnostech by fungovalo dál.

Pokud by to strany myslely s elektronickým hlasováním vážně, mohly ho už prosadit. Nejen TOP 09 totiž vidí v tomto smysl. Ve svém programu, stejně jako na elektronizaci celé veřejné správy, na to myslí také hnutí STAN, které se rozešlo s TOP 09 a do voleb půjde s lidovci. A ani oni nejsou proti, stejně jako ANO.

Krajské volby: Ladislav Jelínek v Semetíně přišel v kroji a volil Jiřího Čunka. | Foto Blesk - Slávka Červená

Právě místopředseda Sněmovny a šéf hnutí STAN Petr Gazdík se zajímal o elektronizaci voleb i úřadů v Estonsku, kde ovšem má přístup k internetu podle zákona 74% domácností.

„Základem je ale bezpečnost. Musí vzniknout národní autorita, která zajistí bezpečnost a vyloučí útoky i ze zahraničí. Zákon o ní nyní Poslanecká sněmovna projednává,“ dodal k myšlence STAN Gazdík.

Na mladé a moderní voliče cílí před volbami také hnutí ANO Andreje Babiše. Ví, že právě mladí vládnou technikou jako nikdo jiný. A právě oni se také ale do volebních místností příliš neženou. I proto chce Babiš umožnit také hlasování po síti.

Kalousek řekl, jak vidí skomírání TOP 09. A ve volbách si myslí vysoko

„Podpořil bych elektronické hlasování ve volbách. Aby bylo ale dobrovolné, jako alternativa k chození do volebních místností. Myslím si, že hlavně mladší generace by to uvítala. Mohlo by to zvýšit volební účast, která není u nás úplně vysoká,“ reagoval Babiš na myšlenku svých politických soupeřů.

To Pavel Bělobrádek, šéf KDU – ČSL, v tom vidí ještě něco víc. Domnívá se totiž, že elektronické hlasování by mohlo napravit nespravedlnost, která při volbách do Poslanecké sněmovny vzniká. Podle velikosti kraje má totiž každý hlas jinou váhu. „Elektronickou volbu podporuji. Jistě je nespravedlivé, že hlas v Karlovarském či Libereckém kraji je méně důležitý. Protože tam strana musí dostat přes 15, respektive 10%, aby měla poslance. Přitom v jiných krajích stačí méně než 5%,“ přidal drobnou analýzu Bělobrádek, jehož lidovci musí při volbách získat v koalici se STAN alespoň deset procent, aby usedli v poslaneckých lavicích.

Zatím nic nebude

Vládní koalice si přitom podle informací Blesk.cz nechala v tomto volebním období zpracovat studii, která měla za úkol říct, zda se změna volebních zákonů vyplatí, nebo ne. Závěr je jednoznačný. Počítače, tablety nebo chytré telefony k volbám zatím potřebovat nebudeme. I ve světě od této praxe prý ustupují. Ve Francii se na síti podle dostupných informací ztratilo kvůli IT chybám přes 10% hlasů.

„Pro nás je to teď rizikový experiment a ministerstvo vnitra určitě nepočítá s tím, že by se tímto způsobem v některých příštích volbách hlasovalo,“ řekl ke studii náměstek Mlsna.

Riziko je podle něj také v tom, že by nebylo ověřitelné, kdo ve volbách skutečně hlasoval. „Já nevím, jestli jste náhodou nehlasoval za vaši babičku vy,“ uvedl Mlsna jeden z příkladů. A i proto se nechce touto možnou změnou zabývat i šéf poslanců ČSSD, Roman Sklednák. „Obávám se, že by při takovém hlasování nebyla garantována svobodná volba. Za plentou vám přece jen přes rameno koukat nikdo nemůže,“ podpořil stanovisko ministerstva vnitra Sklenák.

VŠE O VOLBÁCH DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 2017 ČTĚTE ZDE

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Rozbory volební situace a autorské komentáře čtete na Reflex.cz