Volby jsou diskriminační, tvrdí Gabal. Budou Češi volit korespondenčně a elektronicky?

„Ústava člověku pouze dává volební právo, nehovoří ale o tom, že by měl být člověk omezen tím, jak nebo kde bude volit“ upozornil další ze zastánců korespondenční volby Ivan Gabal. Podle něj by volební právo nemělo být omezováno fyzickou přítomností. „Bavíme se tak o možném porušení ústavy současnou volební praxí ve smyslu diskriminace,“ dodal Gabal.

Současná volební praxe podle něj některé občany, kterých přibývá, prostorově diskriminuje. „Je otázkou, jestli volební právo může být omezeno svobodou pohybu, nebo naopak,“ zamyslel se Gabal. Podle něj by si dvě různá ústavní práva neměla mezi sebou konkurovat. Především to je podle něj důvodem, proč by se měla zavést korespondenční volba.

K volební urně i nadále osobně. Návrh na hlasování poštou vládou neprojde

Gabal: Stát podezřívá občany z toho, že budou u voleb podvádět

„Základní přístup českého státu k volebnímu právu je ten, že podezřívá občany, že budou u voleb podvádět,“ shrnul Gabal jeden z hlavních argumentů odpůrců korespondenční volby, totiž že by se s ní dalo snáze podvádět. I to je jeden z důvodů, proč se podle něj debata o zavedení tohoto způsobu odevzdávání hlasů táhne přes deset let.

Dodal, že už v roce 2015 Národní kontrolní úřad upozorňoval na to, že volby nejsou stejně dostupné pro každého. Často za to může i samotné rozmístění volebních okrsků. „Dokonce ani v rámci území České republiky nenabízíme stejnou prostorovou dostupnost,“ upozornil dále Gabal na jeden ze závěrů zprávy.

„Je čas na zpřístupnění voleb pro všechny občany, kteří chtějí volit bez ohledu na místo pobytu,“ prohlásil Gabal. Podle něj je nezbytné, aby fungovalo více systémů vedle sebe, celkový proces by podle něj měl vést k postupnému zavedení elektronické volby. „Lidé musejí napřed systému začít věřit, než jim bude vnucen,“ doplnil. Volal rovněž po širokém usnesení Sněmovny.

Zfalšované rakouské volby? Příznivci Hofera hledají příčinu prohry

Korespondenční volbu podporují i zástupci ODS a TOP 09

„Korespondenční volba je v první řadě vstřícným krokem k voličům v zahraničí,“ vysvětlil senátor Tomáš Grulich, který je členem senátního výboru pro Čechy žijící v zahraničí. Poslanci by podle něj neměli brát ohled na to, zda by korespondenční volba zvýšila volební účast. Byl to ovšem jen jeden z názorů, který zazněl na semináři pod patronátem TOP 09 v Poslanecké sněmovně.

Grulich byl totiž jedním z předchůdců Marka Ženíška z TOP 09, jenž jako poslední předkládal návrh, kterým by se korespondenční hlasování zavedlo pro Čechy v zahraničí i doma. „Korespondenční volba funguje ve 24 státech, mimo jiné i ve všech sousedních zemích,“ vysvětlil Ženíšek, proč již v minulém volebním období připravil zákon, který měl tuto volbu zavést. Uznal však, že její prosazování je složité. Odpůrci se nejčastěji chytají otázky bezpečnosti.

Prezidentští kandidáti se bojí ovlivnění voleb. K Drahošovi se přidal i Horáček a Topolánek

V zahraničí žije až 700 tisíc Čechů, naposledy volilo 12 tisíc

Korespondenční hlasování by nejvíce usnadnilo hlasování Čechům, kteří jsou dlouhodobě v zahraničí. Podle odhadů, které představil Marek Ženíšek a Tomáš Grulich, může v zahraničí žít mezi 350 až 700 tisíci Čechů s volebním právem. V posledních volbách jich však hlasovalo pouze něco přes 12 tisíc.

Podle jeho návrhu by si lidé o hlasovací lístky a obálky museli, stejně jako v případě voličského průkazu, zažádat na úřadě nebo písemně. Novinkou by bylo, že by dostali hlasovací obálku a sadu hlasovacích lístků. K tomu by přibyl štítek, na kterém by se volič identifikoval a zároveň obsahoval čestné prohlášení, že hlasoval skutečně sám.

Tři stovky za hlas! Uplácení sociálně slabých voličů je běžné, říkají kontrolóři

Lidé se bojí manipulací, Piráti by rádi sladili všechny volební zákony

„Na téma korespondenční volby jsem spustil anketu na webu naší strany,“ uvedl Tomáš Martínek (Piráti) a zopakoval několik nejčastějších obav odpůrců korespondenční volby.

„Z mého osobního pohledu chybí například vhodné dvoufázové ověřování,“ vysvětlil Martínek. Podle něj by korespondenční hlasování bylo i jinak náchylnější ke zneužití. Připomněl v souvislosti s tím především kauzy, kdy při některých volbách lidé volili pro určitou stranu výměnou za finanční příspěvek.

V diskusi pod zmíněnou anketou se rovněž podle Martínka ozývalo, zda není na čase začít se zabývat rovnou elektronickou volbou. „Je zároveň otázkou, zda by nebylo na místě harmonizovat všechny české volební zákony,“ doplnil svého spolustraníka a řadové členy Pirátské strany i místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal. Podle něj ale Piráti v principu korespondenční volbě nebrání. „Pokud by byl zákon dobře připravený, dal by se použít jako základ pro elektronickou volbu,“ vysvětlil.

Kupčili s hlasy Romů a volby se budou opakovat

Ženíšek: Pokud se korespondenční volbou nebudeme zabývat, nezavedeme ji nikdy

Ženíšek v této věci přitakal. Odmítl však, že by bylo rozumné začít řešit všechny volební zákony. „To by bylo otázkou na příštích 10 až 15 let. V takovém případě bychom se korespondenční volby nedočkali nikdy,“ doplnil Ženíšek. Podle něj je na čase začít činit alespoň první kroky, jinak by hrozilo další odložení.

Zároveň odmítl, že by korespondenční volba byla snáze ovlivnitelná. Dodal to, že právě i případy, kdy lidé volili tak, jak jim někdo přikázal za pár korun, dokazují, že zneužitelná je i současná podoba voleb.

Za korespondenční volbu vznikla i petice

Po korespondenční volbě už od podzimu volá i Institut pro Demokracii 21 (IFD21). Ten spustil i petici, pod kterou se do současnosti podepsalo už 2500 tisíce lidí, včetně neúspěšných prezidentských kandidátů Michala Horáčka a Marka Hilšera. „Do debaty vstupujeme až nyní především v roli advokáta veřejnosti, která si korespondenční volbu přeje,“ vysvětluje za IFD21 Kateřina Písačková.

Češku by hození hlasu stálo 10 tisíc a 3 dny cesty. Pomohlo by zavedení voleb poštou?

Korespondenční volba se však setkává s různou oblibou. Zatímco v Německu a Rakousku, kde se mohou u voleb chlubit pravidelnou účastí přes 70 a v případě Rakouska i 80 procent, korespondenčně hlasuje kolem 15 procent voličů, na Slovensku v roce 2012 voliči takto odevzdali pouze 0,27 procenta hlasů při účasti 59 procent voličů.

Slovensko totiž podobně jako Polsko korespondenční volby umožňuje pouze občanům, kteří v den voleb budou v zahraničí. O polských korespondenčních hlasech ale chybí přesné údaje.

Podle Ženíška je obecně trend takový, že se volební účast zvýší krátce po zavedení korespondenční volby a následně postupně klesá až k původní hodnotě. Troufnu si tvrdit, že účast korespondenční volby pro lidi i tak zůstane atraktivní. „Například v Estonsku je populárnější korespondenční volba než ta elektronická,“ připomněl Ženíšek první evropskou zemi, která svým občanům umožnila volit i po internetu.

Vše o volbách prezidenta ČR 2018 čtěte zde

Autorské komentáře k volbám prezidenta ČR čtete na Reflex.cz