Koho vyřadí z boje o Hrad? „Bordel, chaos, český Kocourkov,“ stěžují si kandidáti

Autor: Jakub Kopřiva,Tomáš Belica,Zuzana Štíchová,ivo horváth - 
9. 11. 2017
05:00

Jak v Kocourkově hledali prezidenta. Novou verzi známé pohádky píše spor mezi ústavními právníky a ministerstvem vnitra o to, kolik kandidátů může jeden a týž zákonodárce navrhnout svým podpisem. Chaos může podle některých odborníků skončit právními tahanicemi a zpochybněním celé volby!

První kolo prezidentských voleb se uskuteční 12. a 13. ledna příštího roku. Pakliže žádný z kandidátů nezíská více než 50 % hlasů, rozhodne se o prezidentovi ve druhém kole. To bude o 14 dní později a postoupí do něj první dva nejúspěšnější kandidáti z 1. kola.

Stávající situace ohrožené kandidáty nijak netěší. Problém se týká těch kandidátů, kteří se spolehli na podporu v parlamentu. Jablkem sváru právníků a ministerstva vnitra je nejasný výklad části zákona o přímé volbě prezidenta.

Anketa
Komu byste dali hlas v prezidentské volbě?
počet hlasujících: 15241
Anketa
Komu byste dali hlas v prezidentské volbě?
Miloš Zeman (73), současný prezident
39 %
Jiří Drahoš (68), bývalý šéf Akademie věd
24 %
Mirek Topolánek (61), expremiér
17 %
Michal Horáček (65), textař a producent
9 %
Marek Hilšer (41), lékař
5 %
Pavel Fischer (52), bývalý velvyslanec ve Francii
3 %
Jiří Hynek (56), šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu
1 %
Vratislav Kulhánek (73), bývalý šéf Škoda Auto
1 %
Petr Hannig (71), skladatel, předseda Rozumných
1 %
počet hlasujících: 15241

Zbrojař Jiří Hynek (56) uvedl: „Stávající spor poškozuje všechny kandidáty, kteří mají podpisy od poslanců či senátorů, protože zcela nesmyslně vytváří dojem, že tyto podpisy nebyly získány korektním a zákonným způsobem. Nyní zvažuji se svými právníky kroky, které je možné udělat, aby se situace vyjasnila.“

Lékař Marek Hilšer (41), který může být mezi ohroženými, k nastalé situaci říká: „Nasbíral jsem 10 podpisů senátorů ještě v době, kdy se nepodepsali nikomu. Nejistotu nemám, věřím, že dostatek podpisů mám. Přikláním se k výkladu ministerstva vnitra.“

Bývalý diplomat Pavel Fischer (52), který působil coby velvyslanec ve Francii, podotkl: „Nejistotou v očekávání rozhodnutí ústavního soudu netrpím. Odevzdal jsem kandidátní listinu s podpisy 17 senátorů. Mám tedy stále o několik podpisů více, než stanovuje zákon. Z ústavněprávní analýzy, kterou mám k dispozici, vyplývá, že senátor nebo poslanec může svým podpisem podpořit pouze jediného kandidáta.“

Bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (73), další z prezidentských kandidátů, upozornil: „Listinu s podpisy 23 poslanců jsem oficiálně na ministerstvu vnitra podal 13. října s tím, že většina podpisů byla datovaná už řadu dní předtím. Postupovali jsme v souladu se zákonem, žádného pochybení si nejsem vědom.“ Kulhánek věří v to, že rozhodující datum je na razítku podatelny ministerstva vnitra.

Video Prezident Miloš Zeman nasbíral 113 000 podpisů pro svou kandidaturu. - Jan Jedlička
1080p 720p 360p

Hudebník Petr Hannig (71), který vede Rozumné, dodává: „Já tam mám dostatečnou rezervu, mám 26 poslanců. Myslím si, že to vzniklo vstupem pana Topolánka do klání, protože se někdo cítí ohrožen, jinak by to vzniknout nemohlo. Měli by se hlavně domluvit právníci i ministerstvo vnitra. To je ale se vším, je v tom bordel.“

Jak zní sporná část zákona

Kandidátní listinu může podat nejméně dvacet poslanců (dále jen „navrhující poslanci“) nebo nejméně deset senátorů (dále jen „navrhující senátoři“), anebo občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky (dále jen „navrhující občan“). Navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu. Kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině.

Náměstek z vnitra: Nic se neděje, vše je O.K.

Zatímco vnitro tvrdí, že jeden poslanec či senátor může dát svůj podpis více uchazečům o Hrad, někteří ústavní právníci tvrdí, že jeden zákonodárce má jen jeden podpis, jak se píše v zákoně. To by ale mohl být velký problém pro některé kandidáty, kteří nasbírali hraniční počet potřebných podpisů.

Na ministerstvu vnitra se přiklonili k výkladu, že jeden poslanec nebo senátor může svým podpisem pomoci více kandidátům na prezidenta. Za tímto výkladem si stojí náměstek na rezortu Petr Mlsna (38). „Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky neobsahují zákaz podpory více kandidátů jedním zákonodárcem. V této situaci je nutné vycházet z právní úpravy a volit ústavně konformní výklad,“ uvedl pro Blesk.

A vysvětlil, jak k takovému závěru došli. „Zákon o volbě prezidenta stanoví, že navrhující poslanci nebo navrhující senátoři mohou podat pouze jednu kandidátní listinu. Přitom pojmy ‚navrhující senátoři‘ a ‚navrhující poslanci‘ jsou legislativními zkratkami pro skupinu poslanců, kteří podpořili daného kandidáta,“ uvedl Mlsna.

Video Vnitro uklidňuje Topolánka a spol.: Senátor a poslanec se dvakrát podepsat může, skupina už ne. - Zuzana Štíchová, Jan Jedlička

Podle tohoto výkladu by museli mít uchazeči všechny podpisy dublované, aby nemohli kandidovat. „V okamžiku, kdy se ‚skupina‘ poslanců nebo senátorů podávajících kandidátní listinu liší ve svých členech od jiné skupiny zákonodárců, není již totožná s ‚navrhujícími poslanci‘ nebo ‚navrhujícími senátory‘ u jiné kandidátní listiny,“ doplnil náměstek.

Odborníci se neshodují

Ani odborníci na ústavní právo se ve výkladu zákona neshodují. Profesor Jan Kysela (43) rezolutně odmítá výklad rezortu vnitra a přiklání se k variantě, že jeden zákonodárce může podpořit jen jednoho kandidáta. Podobně mluví i další odborník Václav Pavlíček (83). „Pokud někdo podá kandidátku, která obsahuje podpisy zčásti stejných zákonodárců jako jiný kandidát, taková kandidátka by nemohla být předmětem hlasování,“ komentoval pro iDNES.

Naopak za vnitrem stojí jiný z ústavních právníků Jan Kudrna (41). „Ten paragraf hovoří v množném čísle. Vnitro má pocit, že tam může být pochybnost. Není tam napsáno, že ‚navrhující poslanec nebo senátor může podpořit pouze jednu kandidátní listinu‘. Došli k závěru, že se to dá vykládat tak, že je vyloučena totožnost podporující skupiny poslanců nebo senátorů,“ řekl pro Blesk Kudrna.

Ovlivní to volbu?

Politolog Jan Kubáček (36) se domnívá, že tato situace může některým kandidátům paradoxně pomoci. „Pokud sami přijdou s nějakým řešením,“ řekl a dodal, že body může nahnat například Topolánek, protože na voliče může působit státnicky. Právník Kysela upozornil na to, že se kandidáti mohou začít »vybíjet« mezi sebou a napadat podpisy u Nejvyššího správního soudu. Podle ministerstva vnitra to ale mohou pouze ti uchazeči, kteří nebyli k volbám připuštěni, a pouze proti tomuto rozhodnutí.

Video Horáček odevzdal kandidaturu s 86 tisíci podpisy. Navrhla ho handicapovaná sportovkyně. - Blesk / Zuzana Štíchová

Změny ústavy, která umožnila přímou volbu prezidenta, předložila v roce 2011 vláda premiéra Petra Nečase (52, ODS). Podle tehdejšího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (41, TOP 09) je zákon z pera ministerstva vnitra, kterému tou dobou šéfoval bývalý ředitel protimafiánského útvaru Jan Kubice (64). „Politickou odpovědnost za návrh má tehdejší ministr vnitra,“ řekl kategoricky Blesku Pospíšil. Na možnost dvojího výkladu zákona upozorňoval přitom už při jeho vzniku šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský (74).

Kdyby se musely opakovat prezidentské volby, státní kasu by to stálo přes půl miliardy korun. Podle politologa Kubáčka to ale bude hlavně stát důvěru občanů v kompetence ministerstva a ve výsledku i ve volbu prezidenta jako takovou.

Jak to asi dopadne?

Celý spor může skončit tak, že se buď uznají všechny podpisy zákonodárců na všech kandidátních listinách, nebo se naopak škrtnou a někteří kandidáti se do voleb nebudou moct zapojit. Ti by se pak mohli obrátit na Nejvyšší správní soud. Podle právníka Kysely je ale pravděpodobné, že soud by podpořil výklad ministerstva vnitra, a z celé záležitosti se tak stane nejspíš jen akademická debata, jak uvedl pro Český rozhlas.

„Nejhorší situace by byla, kdyby se soud vyjádřil ex post. Teoreticky i tak, že by zpochybnil férovost prezidentské volby a rovnost ucházet se o prezidentský úřad. Mohlo by to také dopadnout tak, že bychom neměli prezidenta,“ nevyloučil možnost prázdného Pražského hradu politolog Jan Kubáček.

Topolánek: Já se jich nebojím!

Se svojí pověstnou sebejistotou se ke zpochybňování kandidátních listin postavil Mirek Topolánek (61). „Že by se mě báli? Já se jich nebojím,“ napsal včera. Horký kandidát na Hrad naznačil, že sporné dublování podpisů zákonodárců někdo vytáhl záměrně…

„Nechalo mě to naprosto chladným. Vidím to jako vyjádření jisté obavy, jestliže zaměstnanci největšího koncernu nejsilnějšího muže v republice přicházejí s tímto poměrně účelovým argumentem. Bojí se mě. Nemám z toho žádný strach,“ řekl včera Blesku.

Narážel tím na skutečnost, že názory právníků, které zpochybňovaly možnost, aby se titíž zákonodárci podepsali na více kandidátních listin, se objevily v deníku, který si koupil šéf ANO Andrej Babiš (63). „Pokud má někdo obavu o ústavnost těchto kroků, může je kodifikovat pro budoucnost, nikoliv retroaktivně, to je první věc. Druhá věc: jak tedy jsou platné ty podpisy, když já jsem podepsal veřejné občanské listiny dvěma kandidátům? Jsou ty mé podpisy platné? Která ta listina platí, když tam není žádné datum ze Senátu? Já si počkám na vyjádření právníků, myslím si, že to je bouře ve sklenici vody a že bude v rámci svobodné soutěže velmi rychle smetena ze stolu. A na právnících je, aby příště bylo jednoznačně jasné, jak to má být,“ uzavřel Topolánek.

Video Topolánek oprášil své kauzy: U Berlusconiho na večírku jsem nebyl a nejsem antisemita. - Vera Renovica, Zuzana Štichová, Aleš Brunclík

Na jeho listinu se podepsali tři senátoři – Tomáš Czernin (TOP 09), Jiří Oberfalzer (ODS) a Leopold Sulovský (Ostravak), kteří se zároveň »zvěčnili« i Pavlu Fischerovi. Na takové počínání jsou dva odlišné právní názory, které možná rozhodne až soud.

„Držel jsem se výkladu ministerstva vnitra. Oba ti kandidáti mě přesvědčili a chtěl jsem dát lidem možnost volby. Podle mě je důležité, komu dám hlas ve volbách, a to oběma už nemůžu,“ říká k tomu senátor Czernin. „Co není zakázáno, je dovoleno. Ústava žádné omezení neuvádí. A hlavně jsme vycházeli ze stanoviska ministerstva vnitra,“ podotýká Jiří Oberfalzer.

Politolog Josef Mlejnek za současnou situací jasného viníka nevidí. Může jít o právní šlendrián, stále se mohou vychytávat „dětské nemoci“ z přímé volby, ale zrovna tak se může jednat o snahu některé kandidáty vyšachovat ze hry. „To by se týkalo jen kandidátů s podporou politiků, jako jsou Topolánek, Hilšer, Fischer…“ vypočítává Mlejnek.

Video Drahoš přivezl podpisy v dodávce: Nasbíral jich 142 tisíc. - Jaroslav Šimáček, Aleš Brunclík
1080p 720p 360p

VŠE O PREZIDENTSKÝCH VOLBÁCH 2018 ČTĚTE ZDE

TERMÍN A SYSTÉM PREZIDENTSKÝCH VOLEB NAJDETE ZDE

VŠECHNY KANDIDÁTY NA PREZIDENTA ČR NAJDETE ZDE

VÝSLEDKY PREZIDENTSKÝCH VOLEB 2018 BUDOU ZDE

PRŮZKUMY VOLEBNÍCH PREFERENCÍ NAJDETE ZDE

JAK VYŘÍDIT VOLIČSKÝ PRŮKAZ? ČTĚTE ZDE

Doporučujeme
cenda48 ( 9. listopadu 2017 15:43 )

To do toho Parlamentu posíláme pěkné blbce. A to jsou jenom pověstné špičky ledovce. Pomatený senátoroposlanec Hlavatý a teď podpisoví maniaci. Ti jsou schopni podepsat cokoliv se jim předloží, a určitě by se nerozpakovali podepsat i vlastní rozsudek smrti. Skutečná elita !!!!

krakonos500 ( 9. listopadu 2017 12:04 )

Jeste se nevyjadrilo retardovane decko zdenekk.

carmin ( 9. listopadu 2017 10:55 )

havlofašisti tiše drží své špinavé pokrytecké tlamy boss usa v číně jim nevadí do tibetsských vlajek se nezabalí na protest

carmin ( 9. listopadu 2017 10:07 )

Islámský stát vytvořily USA a Saudská Arábie prohlašuje expremiér státu Katar ,mainstream v USa i čr drží tlamy http://www.novarepublika.cz/2017/11/jgjatras-otresne-odhaleni-zlocinny.html

repelos ( 9. listopadu 2017 09:47 )

A hele-káčer leze v Číně po břiše.když tam jel prezident Zeman tak se ti dva zkur.venci a darebáci Kalousek se Šláfem mohli pos.rat.Tibetskou vlajkou si málem vypíchli oči. Kde jste vy hyeny dnes? kde máte vlajky Tibetu???

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud