Ačkoli výroba sádla podomácku není žádná věda, odér, který se uvolňuje při škvaření, může mnohé odradit. Takže se leckdo uchýlí k nákupu již hotového produktu. V regálech obchodů najdete různá balení, ale málokdy natrefíte na »bílou« kostku od českého výrobce. Jako zemi původu ČR nebo přímo českého výrobce měla v našem testu na obale pouze třetina. A dřívější, přísnější československou normu by splnily jen čtyři z dvanácti testovaných výrobků.

»Nesádlo« z Polska

Sádla vyrobená v Rakousku chuťové buňky laických hodnotitelů moc neoslnila. Propadákem v senzorickém testu bylo sádlo vyrobené v Polsku. Podle hodnotících »nechutnalo jako sádlo«.

Rakouské sádlo 4x jinak

Nejčastěji se objevovalo v testu sádlo od jednoho rakouského výrobce, které bylo balené do obalů čtyř různých značek: Brick, K-Classic, Clever a Comperio. To, že se jedná o totéž sádlo, je zjevné ze stejných údajů na etiketě. Velmi podobné byly i laboratorní výsledky. Další zemí výroby sádla bylo Slovensko. V našem testu byly takové kostky celkem tři – dvě sádla pocházela od stejného výrobce – šlo o značky Tesco Value a Korrekt. Třetí bylo sice vyrobené na Slovensku, ale z obalu se původ suroviny nedočtete. Jako zemi původu sádla totiž tento výrobce uvádí celou Evropskou unii.

Nejlevnější je privátní

Největší rozdíl mezi sádly stejných výrobců byl v ceně. Rozhodně zde neplatí, že za kvalitu si musíte připlatit. Nejlevněji vyšla sádla všech privátních značek (Albert, Korrekt, Řezníkův talíř, K-Classic, Clever a Tesco Value), jejichž cena byla 12,90 Kč za 250 g. Nejdražší sádlo (21,45 Kč/250 g) bylo značky Anna.

Nejchutnější umí na Slovensku

I když »bílé« kostky vypadají podobně, chutnat mohou různě. Spotřebitelé si nejvíce pochutnali na dvou sádlech stejného slovenského výrobce značek Tesco Value a Korrekt.

Lepší než máslo

Vepřové sádlo je čistý živočišný tuk, který se získává škvařením z tukově bohatých vrstev prasete domácího. I když jde o stoprocentní tuk (máslo obsahuje »pouze« 82 % tuku) a jeho energetická hodnota je dost vysoká (cca 3700 kJ/100 g), je na tom z výživového pohledu lépe než máslo nebo tropické tuky. „Obsah cholesterolu, který je navíc nižší než v másle, není již tak zásadní, protože se ukázalo, že na hladinu cholesterolu v krvi má významnější vliv složení tuků v jídelníčku než samotný obsah cholesterolu v potravinách,“ vysvětluje nutriční terapeutka Věra Boháčová z Fóra zdravé výživy. Na zvyšování cholesterolu v krvi má totiž vliv zvýšený příjem nasycených mastných kyselin. I těch má sádlo méně, než obsahuje máslo nebo například často ve zdravých výživách prodávaný kokosový tuk.

Nejdražší bylo žluklé

Kvalita sádla se hlídá i v současnosti, i když požadavky jsou v některých parametrech o trochu víc shovívavé, než byly. Na druhou stranu přibyl i další ukazatel kvality, který nepřímo souvisí se žluknutím. Většina sádel v těchto parametrech vyhovuje. Jedno sádlo – Řezníkův talíř – má na hraně hodnotu čísla kyselosti. Nejdražší sádlo Anna podle čísel kyselosti a volných mastných kyselin vykazuje známky žluknutí.

Osm by propadlo

Obsah vody by splnila všechna námi testovaná sádla, ale v požadavku na maximální hodnotu čísla kyselosti, které je důležitým ukazatelem kvality sádla, by obstála jen čtyři z 12 testovaných sádel. Maximální hodnotu peroxidového čísla by nesplnilo jedno sádlo.

Roztíratelné i tuhé

Stejně jako v dobách, kdy existovaly staré československé státní normy, i nyní se sádlo vyrábí z hřbetního a plstního sádla. A často se ve škvařírnách míchají obě dohromady. Zatímco hřbetní sádlo se vyznačuje vyšším podílem nasycených mastných kyselin, plstní sádlo má vyšší obsah nenasycených mastných kyselin. Co to znamená? Že hřbetní sádlo je oproti plstnímu odolnější vůči žluknutí a je tužší, takže ho ocení ti, kteří na něm raději smaží. Oproti tomu plstní sádlo podléhá snáze žluknutí, ale lépe se roztírá a z výživového hlediska je díky vyššímu množství nenasycených mastných kyselin výhodnější. Je tedy na každém spotřebiteli, čemu dá přednost. Podíl nasycených mastných kyselin se u testovaných sádel pohyboval od 38,2 % do 48,4 %, obsah nenasycených mastných kyselin byl od 46,3 % do 56,4 %. Čím nižší hodnota nasycených mastných kyselin a vyšší podíl nenasycených mastných kyselin, tím se sádlo lépe roztíralo, což potvrdili i spotřebitelé v rámci senzorického testu. Jako nejlépe roztíratelné hodnotili sádla Tesco Value a Korrekt. Nejtužší podle nich bylo sádlo značky Múúú.

Na chleba ano, na smažení ne!

Sádlo snese vyšší teploty, aniž by se začalo přepalovat a vznikaly škodlivé látky, takže se často používá při vaření, pečení a smažení. „Sice snese vyšší teploty, ale cholesterol v něm obsažený vysokými teplotami oxiduje a v tu chvíli má na naše cévy daleko agresivnější vliv,“ upozorňuje nutriční terapeutka. Taková forma cholesterolu totiž výrazně poškozuje cévy a zvyšuje riziko kornatění (aterosklerózy). „Proto je vhodnější sádlo v teplé kuchyni příliš neupřednostňovat, a to zejména pokud patříte mezi cca 70 % dospělých Čechů, kteří mají vyšší hladinu cholesterolu v krvi,“ dodává. Na tepelnou úpravu jsou výhodnější rostlinné oleje, z nichž některé nejenže snesou vyšší teploty, ale mají i výhodnější složení mastných kyselin (např. řepkový olej).

Fotogalerie
13 fotografií