9°C
Párky coby lahůdka se poprvé začaly vyrábět v roce 1487 v německém Frankfurtu nad Mohanem. Jejich historie se ale datuje až do doby starých Římanů, kteří jim říkali »incisia « a »tomacina«. Jejich výroba se díky římským legionářům dostala do Německa, které později stálo u zrodu párků v podobě, ve které je známe dnes.
První párky tedy začali prodávat před 529 lety frankfurtští řezníci, kteří k jejich výrobě používali libové maso z boků – tzv. brato. Z tohoto slova také pochází dobře známý německý výraz pro párek »bratwurst«.
Výroba párků se dostala z Německa dál do světa. Byla však limitována jen na chladná roční období – od října do března. Změna nastala až s objevem nakládání párků do slaných láků, takže exportnímu párkovému boomu už nestálo nic v cestě.
Od jezevčíka k »hot dogu
Párky se za oceán dostaly na přelomu 19. a 20. století, a to díky přistěhovalcům z Německa. Ti zde začali prodávat párky v rohlíku, tzv. frankfurtery. Protože Američanům zahnutý párek připomínal záda jezevčíka, říkali jim »dachshund sausages«, tedy »jezevčičí párky«. A nejčastěji si je dávali na baseballových zápasech.
V roce 1906 karikaturista Ted Dorgan nevěděl, jak německé slovo »dachshund « napsat, a tak pod karikaturu pro reportáž z baseballového utkání poznamenal, že se jedl i »red hot dog« (červený horký pes), a název byl na světě.
Párky se na českých talířích objevovaly od počátku 20. století, kdy se k nám rozšířily z Vídně. Velice rychle se staly oblíbenou pochoutkou a jejich výrobou se proslavily uzenářské firmy Františka Satrapy ve Studené a v Kostelci.
Kvalita dnes?
Od 50. let minulého století byly vydávány normy, které stanovovaly složení mimo jiné i párků. Velká změna nastala v první polovině 90. let 20. století, kdy se normy zrušily a do masných výrobků se začal používat drůbeží separát, rostlinné bílkoviny a různá zahušťovadla.
