Jak jste se k této specifické práci dostala?

„Od roku 2010 do roku 2013 jsem byla poslankyní, když jsem skončila v Parlamentu, chtěla jsem se věnovat sociální oblasti a charitativním aktivitám. Dozvěděla jsem se, že na Sulické probíhá již několikáté kolo výběrového řízení a stále nikdo není vybrán. Přihlásila jsem se, byla to pro mě výzva.“

Výzva? Jak to myslíte?

„Byla jsem předsedkyní Komise pro plánování sociálních služeb. Pražské organizace jsem znala, Sulická dlouhodobě vykazovala zvláštní výsledky. Nejenom co do péče, ale i vybavení nebo rozvoje. Takže to byla výzva změnit Sulickou. První, co mi uštědřili bývalí zaměstnanci? Napsali na mě dlouhý anonym. Já se jim ale nedivím, protože když jdete v poledne spát a ředitel vás přijde vzbudit… No prostě každý si tu dělal, co chtěl. Jak říkám, byla to výzva…“


Jak moc se Domov Sulická změnil?

„Z gruntu! Aplikujeme přístup zaměřený na člověka, zaměřujeme se na humanizaci péče, snažíme se o dodržování práv našich klientů a o to, abychom byli jiní. Abychom vytvářeli domov, kde my jsme ti, kteří klienty provázejí jejich životem, ukazují možnosti a neurčují, jak budou žít nebo fungovat. Ukazujeme možnosti. To je pro mě a mé kolegy zásadní, hlavně nikomu neurčovat, jak bude fungovat, ale dávat mu na výběr.“

To však nejde vždy...

„Pokud je na tom klient tak, že se sám o sebe opravdu nepostará, pak jsme ti, kteří pečují se vším všudy.“


Takže se vše zcela změnilo?

„Najala jsem ve většině nový tým a začali jsme tvořit systém na principu normality. Co je normální v běžné společnosti, snažíme se dělat také. Na Sulické jsou jednotlivé domácnosti, kde žije komunita lidí, která se začala starat o to, jak žije, co dělá, jakým způsobem si nastavuje denní plán, týdenní, víkend…“

Co třeba děláte?

„Například chodíme do školy, do práce, společně uklízíme, učíme se vařit. Bavíme se na koncertech nebo v divadle. Navazujeme přátelství v běžné společnosti.“


Práce? Kolika lidem jste ji dokázali sehnat?

„Zajistili jsme pracovní uplatnění pro 27 klientů s tím, že práce klientů je ve většině udržitelná. To je velký úspěch, protože do života pracovní uplatnění patří. Tam, kde to nejde, práci trénujeme v našich dílnách v rámci nácviků.“

Jakým způsobem domov financujete?

„Máme celkem pět zdrojů fi nancování. První je pražský magistrát, druhý Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Další jsou sami klienti, kteří si platí ubytování a stravu. Pak jsou to zdravotní pojišťovny, protože máme zdravotní sestry, a to páté fi nancování jsou dary.“


Kolik to všechno stojí peněz?

„Roční rozpočet je 100 milionů korun, protože jsme od ledna dostali další budovu do správy, takže uživit 130 zaměstnanců se 157 klienty není jednoduché, plus jsme letos získali nemalé investiční prostředky na to, abychom postavili paliativní péči pro mentálně postižené. Půjde o to důstojně dosloužit lidem, kteří jsou v terminálním stavu (umírajícím klientům, pozn. red.).“

Co je Domov Sulická?

  • Poskytuje pobytové služby pro 157 klientů s mentálním postižením v souvislosti s kombinovanými zdravotními vadami.
  • Stará se o ně 137 zaměstnanců.
  • Nejstaršímu klientovi je 86 let, nejmladšímu 12 let.
  • Působí v Praze-Krči.
  • Kromě hlavní budovy má i chráněné bydlení.
  • Hodlá rozšířit činnost o paliativní péči.

Chcete přispět?

Chcete Domovu Sulická pomoci s fi nancováním provozu? Přispět můžete jakoukoliv částkou na jeho účet číslo 2001270001/6000.

Kontakt:

  • Domov pro osoby se zdravotním postižením Sulická
  • Adresa: Sulická 1597/48, Praha 4-Krč, 142 00
  • IČ: 70873046
  • E-mail: lenka.kohoutova@dozp-sulicka.cz
  • Web: www.dozp-sulicka.cz
  • Telefon: +420 270 006 570

Video: Místostarosta Prahy 1 Daniel Hodek (ČSSD) o novém přístupu k lokalitě Vrchlického sadů v Praze.

Video
délka: 02:01
1080p 720p 360p

Místostarosta Prahy 1 Daniel Hodek (ČSSD) o novém přístupu k lokalitě Vrchlického sadů v Praze. Daniel Vitouš

Fotogalerie
3 fotografie