„Celé to začalo před 20 lety, když jsem se seznámil s jednou paní, se kterou jsem počal dítě. Myslel jsem si, že když se má narodit dítě, tak jsou oba rodiče nadšeni, že vytvoří rodinu. Ale ona se zachovala úplně opačně, a když zjistila, že je těhotná, tak se sbalila a odešla,“ začíná vyprávět svůj příběh Richard Šípek (67) s tím, že pak zjistil, že dotyčná si celkem pořídila šest dětí a každé mělo jiného tatínka.
„Ona žila z těch dětí. Od tatínků brala alimenty, od státu zase příspěvky. To jsem vůbec nevěděl. Ke mně přišla jen s dcerou, a když pak odešla a Honzík se narodil, tak mi oznámila, že ho nikdy neuvidím,“ pokračuje.
To se matce Honzíka nějakou dobu dařilo. „Často se stěhovali. A ona neplatila nájemné, vodu. Takové ty věci, co člověk musí, a říkala na to, že ona je matkou dětí a že jí nikdo nic neudělá. No ale to platilo za komunistů, a tak si pro ni jen pár dní před Štědrým dnem přijeli policisté a děti si odvezla sociálka do děcáku,“ vzpomíná pan Šípek s tím, že místo toho, aby si odpracovala 250 hodin veřejně prospěšných prací, tak si zvolila druhou variantu. Nechala se na půl roku zavřít. A to přesto, že v tu chvíli měla ve své péči tři malé děti – Denisu, Honzíka a nejmladšího Dominika!
Z dětského domova volali panu Šípkovi s tím, že tam mají jeho syna. „Okamžitě jsem začal zjišťovat, co mám udělat pro to, abych Honzíka získal. Žel od té doby to trvalo 2,5 roku, než jsem si ho mohl odvést domů… To bylo Honzíkovi 9 let,“ říká.
A v tu chvíli se do vyprávění přidává právě Honza, kterému je dnes 18 let. „Žil jsem s ní do 6 let a pamatuji si některé věci. Třeba že nám říkala, že nám zmrzlinu nekoupí, protože by pak neměla na cigarety. Nebo ten její německý přítel, ten byl hrozný a mlátil nás. Do toho děcáku za mnou nikdy nepřijela. Jezdil za mnou jen táta, občas děda a jednou přijela i babička, která měla problémy s chůzí. Máma se ale neobjevila.“
To je tvůj táta
Syna tedy poprvé uviděl až v dětském domově, kam za ním přijel na návštěvu. To bylo ale až po nějaké době, co mu to soud dovolil. „Přišel za mnou takový malý klučina s Denisou, která mě poznala a řekla Honzíkovi: To je tvůj táta. Na tu větu nezapomenu. Po nějaké době jsem pak dostal povolení, že jsem si ho mohl brát na víkendy. On vždy tak plakal, když jsem ho v neděli vezl zpět, hrozný. Bral jsem si ho pak každý víkend, a to až do července 2009, kdy jsem si ho odvedl domů,“ vzpomíná.
V roce 2009 zároveň dostal pan Šípek výpověď. „Pracoval jsem na Masarykově nádraží jako skladník a propustili mě kvůli nadbytečnosti. To mi bylo 59 let a do důchodu jsem měl 2,5 roku. Kdybych byl sám, tak bych to nějak doklepal, ale to jsem si nemohl dovolit kvůli Honzíkovi, musel jsem mít peníze na zaplacení vody, plynu… A tak jsem se rozhodl jít do předčasného důchodu,“ popisuje svoje rozhodnutí.
1300 korun, o které se mu důchod snížil, mu nyní chybí, ale jako samoživitel dostává příspěvek na bydlení a v internátní škole, kam Honza chodí, mu odpustili poplatek za ubytování. „Musím platit 1500 Honzíkovi na stravování a 1000 korun stojí měsíčně doprava ze školy domů a zpět. Mám půjčku a tu musím platit,“ dodává.
Honza se pokusil matku kontaktovat
Se svým otcem se Honza pokusil svoji vlastní matku kontaktovat pomocí sociální sítě, kde jí napsali zprávu s tím, ať za nimi přijede. „Nabídl jsem jí, že pokud nemá peníze na cestu, tak ať si od někoho půjčí a až dorazí, tak já jí dám peníze jak na cestu zpět, tak i na tu cestu sem a dluh může vrátit. Ale ona nám ani neodepsala. Ona prostě nemá o své děti zájem,“ míní Šípek.
Z jejích pěti dalších dětí, o kterých se postupně dozvěděl, má zprávy jen o dvou. Denisa nyní žije se svým přítelem a vlastní rodinou v Přerově a mladšího brášku Dominika prý adoptovala rodina z Olomoucka. „Pak tam byly ještě tři starší děti, ale o ty se snad jejich tatínci postupně přihlásili a vysoudili je do své péče. Ale ty byly starší a Honzík s nimi nikdy nepřišel do kontaktu,“ uzavírá Richard Šípek.
Výživné mi platila jen z vězení
Jakmile získal pan Šípek Honzíka do své péče, soud vyměřil jeho matce výživné, které měla na svého syna platit. To se ale nestalo. „Na úřadu práce mi řekli, že mám na ni podat trestní oznámení, protože neplatí. Jenže oni ji pak ještě několikrát zavřeli, tak mi věznice aspoň posílala 400 Kč. Blbé čtyři stovky, když synovi je už 18 pryč. To platila teď do června a od té doby nepřišla ani koruna. Vůbec nevím, kde jí je konec a co dělá,“ říká pan Šípek.
Během shánění pomoci a informací se pan Richard dostal i k Asociaci neúplných rodin, o které Blesk v rámci projektu Srdce pro vás celý leden píše. „Tam mi několikrát nabídli pomoc, že za mě vyřídí ty soudní tahanice, že mě budou zastupovat,“ dodává.
Dávají domov nechtěným zvířátkům
Richard a jeho syn Honza, který studuje obor chovatel cizokrajných zvířat, mají zajímavého koníčka. Po internetu shánějí zvířátka, která nikdo nechce. „Budeme rádi, když se o tom dozvědí i čtenáři Blesku. Dáváme domov těm, která by jinak skončila někde venku na ulici. Ať nám případně lidé píší na e-mail rika875@seznam.cz,“ říkají.
Tento speciální příběh Blesk přinesl v rámci projektu Srdce pro vás, kdy v tomto měsíci představujeme organizaci Asociace neúplných rodin, která se především zaměřuje na boj rodičů, kteří vymáhají výživné. To v České republice řeší z 93 procent ženy a jen ze 7 procent muži. Organizace stojí za úspěšným projektem VašeVýživné.cz, kdy za dva roky se na ně obrátilo už 18 600 rodin!
Koho představujeme?
Blesk Srdce pro vás spolupracuje jen s prověřenými organizacemi. S jejich výběrem pomáhá Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR). Jste veřejně prospěšná nezisková organizace? Přihlaste se na www.avpo.cz!
Přednostně pak zveřejňujeme ty, které disponují Značkou spolehlivosti a s tím souvisejícím označením Spolehlivá veřejně prospěšná organizace. To je totiž zárukou, že nezisková organizace efektivně naplňuje své deklarované poslání a řádně hospodaří se svěřenými prostředky. Více informací na www.znackaspolehlivosti.cz
KONTAKT NA ORGANIZACI:
- Adresa: Elišky Krásnohorské 135/7, 110 00 Praha 1
- IČ: 229 03 259
- E-mail: info@asociaceneuplnychrodin.cz
- Web: www.asociaceneuplnychrodin.cz
- Telefon (infolinka): 222 534 777
- Chcete přispět? Číslo dárcovského účtu Asociace neúplných rodin: 8880288802/2010
VIDEO: Mnohým dětem z dětských domovů chybí dospělý vzor a rádce. Projekt Dejme dětem šanci sbližuje tyto děti s dospělými protějšky, které mají chuť a energii pomoci.
Kluk z děcáku - srdce pro vás Blesk TV
