Co je vlastně největším problémem neslyšících a nedoslýchavých lidí?

„Určitě to, že hluchota je strašně podceňovaná, nebo se dá říct i neviditelná. Například když někdo vidí vozíčkáře, tak tuší, v čem má problém. Když potkáte na ulici nevidomého, tak máte asi také zhruba představu, co potřebuje. Jenže neslyšícího nepotkáte, protože ho nepoznáte. A i když se s ním dostanete do kontaktu, tak si málokdo umí poradit.“

Jak většinou lidé reagují?

„Obvykle z komunikace vycouvají. Ne, že by se nechtěli bavit, ale neumí to. I kvůli tomu se chce málokomu takové lidi podpořit.“

Jak to myslíte?

„Těžko se nám získávají peníze třeba na fungování našich organizací, protože si to člověk těžko představí, co přesně děláme. Když to vezmu na sebe, tak mi nedáte ani korunu, protože nevypadám na to, že bych něco potřebovala. Já, jako nedoslýchavá, dobře i mluvím, takže budu těžko někoho přesvědčovat.“

Ale vždyť lidé můžou vidět znakový jazyk…

„Ano, neslyšící občas někdo podpoří. Ale uživatelů znakového jazyka je strašně málo. Takže my máme alespoň částečnou podporu pro tlumočníky, ale už ne pro nedoslýchavé, často seniory, kteří ztrácí sluch a nevědí, co s tím. Doktoři na ně nemají čas. Obvykle jim doktor řekne: Tady máte sluchadlo a běžte. Jenže jim nic nevysvětlí, neukáže, nedoporučí. A to je právě naše práce.“

Na co jako neslyšící narážíte?

„V první řadě je to komunikace. Třeba na úřadech nebo při vzdělávání. Největší problémy mají asi ohluchlí lidé. Ti jsou vlastně cizinci ve vlastních rodinách.“

Dá se něco takového popsat?

„ Představte si, že žijete v normální rodině, kde všichni slyší, a vy najednou ohluchnete. Nedomluvíte se s partnerem, s dětmi, s rodiči. Je to šílená situace, která může někdy končit i sebevraždou.“

Jak takoví lidé ve svých rodinách fungují?

„Jako cizinci. Sice si můžou psát, ale na druhou stranu, kolik toho napíšete a kolik řeknete… Oni sledují komunikaci, a když se chtějí dozvědět víc, rodina jim poví: My ti to pak řekneme, není to důležité. Problém je třeba i to, když se okolí směje, a člověk vlastně neví čemu. Je tak v izolaci.“

Pro běžný život ale mají znakový jazyk…

„Jenže člověk je závislý na tlumočníkovi, kterých je málo, a stojí to dost peněz. Když jde někdo třeba na úřad, má k dispozici jen 70 aktivních tlumočníků v celém Česku, což je přibližně 140 lidí na jednoho tlumočníka.Pro porovnání: V Norsku či Finsku je na jednoho tlumočníka pět lidí.“

Kolik taková služba vlastně stojí?

„Je to třeba i 900 Kč na hodinu. Je v tom odměna, náklady na cestu a i marže pro organizaci, která ho musí objednat a vše zpracovat.“

Může být služba pro někoho nedostupná?

„ T o se nedá ř í c i . Ale spíše je dostupnost problematická. Už třeba jen když je nějaké dlouhé jednání třeba na tři hodiny, tak musí být dva tlumočníci.“

A vy jste tedy organizace, která pomůže s financováním této služby…

„Ano. V rámci dotací na to získáváme peníze.“

Proč jich je nedostatek? Zdá se to dobře placené…

„Tlumočník z toho dostane asi polovinu. Navíc ještě nedávno byla tahle práce špatně placená, nyní se to lepší. Málo jich je proto, že dlouho trvá, než se znakový jazyk člověk naučí, a pak se ještě musí naučit překládat mezi ZJ a češtinou. Dlouho se vzdělává, a když je pak zaměstnán v sociálních službách, horko těžko se uživí.“

Spolehlivá organizace

Tato organizace je držitelem značky Spolehlivá veřejně prospěšná organizace. Účelem je poskytnout potenciálním dárcům i široké veřejnosti informaci o tom, že veřejně prospěšná organizace řádně hospodaří se svěřenými prostředky, které transparentně a adekvátně využívá k naplňování svého deklarovaného poslání.

Češi a Moraváci mají jiné znaky!

Znakový jazyk není mezinárodní! A dokonce se liší i v Česku. „Málokdo to ví. Je to specifi cké podle oblasti. Jinak se ukazuje na Moravě a trochu jinak třeba v Praze,“ říká prezidentka. Čím dále, tím je to s domluvou horší. „Třeba s Němci se ještě jakžtakž domluvím, ale když na mě znakuje Angličan, jsem úplně mimo,“ tvrdí Prokopiusová.

Termín hluchoněmý je urážlivý!

Historický pojem, který se v odborných kruzích přestal používat již v 60. letech 20. století. Z medicínského hlediska hluchota automaticky neznamená, že je dotyčný němý. Většina osob, které neslyší, má řeč vyvinutu. Její úroveň je samozřejmě hluchotou ovlivněna, ale nejde o němotu. Správný pojem je neslyšící a komunita osob se sluchovým postižením považuje termín hluchoněmý za vysoce urážlivý. Bohužel se ve společnosti stále objevuje, to i mezi lékaři.

Neslyšící, nedoslýchavý, nedoslýchavý ohluchlý...Kdo je kdo?

Každé označení má své specifikum. „Neslyšící je člověk, který se tak narodí nebo v raném věku ztratí sluch do takové míry, že se mu nerozvine mluvená řeč a používá znakový jazyk. Nedoslýchavý je ten, kdo se narodí či v raném věku získá sluchovou vadu v takové míře, že když dostane sluchadlo, tak je schopný komunikace mluveným jazykem. Třetí skupinou jsou ohluchlí lidé, kteří se narodili jako slyšící, rozvinula se jim mluvená řeč a až poté ztratili sluch. Ti dále komunikují mluveným jazykem, ale mají snížený poslech, dostanou sluchadlo nebo musí odezírat,“ vysvětluje prezidentka svazu.

Chcete pomoci i vy?

Chcete pomoci konkrétní organizaci? Pošlete dárcovskou SMS ve formátu DMS SRDCEPROVAS na telefonní číslo 87 777. Cena 1 SMS je 30 Kč. Více na www.darcovskasms.cz Můžete poslat i dar převodem z účtu na dárcovské konto 0002160016/5800 projektu Srdce pro vás (je vedené pod Nadačním fondem J&T). Peníze zaslané v konkrétním měsíci vždy poputují k vybrané organizaci, o které se píše.

Více čtěte na www.srdceprovas.cz. A to včetně informací o možnosti získání grantu pro organizace.

VIDEO: Blesk srdce pro vás pomáhal i organizaci LATA.

Video
délka: 01:40
1080p 720p 480p 360p 240p

Srdce pro vás - LATA Blesk TV

Fotogalerie
8 fotografií