Mělo to být dnes! Právě takhle se básnička jmenuje. „Byl to den, kdy nebyla síla říct, pojď, jdeme dál,“ píše v úvodu Šembera.
Před třemi roky se dostal na invalidní vozík, když havaroval v exhibičním závodě. Ochrnul od prsou dolů a jeho život se obrátil vzhůru nohama.
Zpátky ho dostaly nové záliby. Koupil si speciální basketbalový vozík a začal hrát. Jenže psychicky to pořád nebylo ono. „Nenávidím všechno,“ napsal na Facebook a spolykal prášky.
Už ve čtvrtek ale oznámil přátelům, že se zasnoubil s přítelkyní Simonou. „Miluji tě, jsi pro mě všechno na světě. Nikdy tě neopustím a nenechám samotného,“ vzkázala pohledná Slovenka.
Lukáš pak začal v nemocnici básnit. Snad to bude jediná vzpomínka na dobu, kdy mu na dveře (už podruhé) klepala zubatá...
Lukáš Šembera - Mělo to být dnes!
Byl to den, kdy nebyla síla říct,
pojď, jdeme dál…
a bílé světlo chtělo si mě vzít
a nechat mě zůstat věčně snít,
ale já už nechci dělat takové shit.
Už mám sílu vstát a jít
a už nechci jen snít…
miluju svět, miluju lid, co zachránil mi krk,
díky vám, díky vaší síle, vím,
že život není krátká chvíle,
musím jít dál a plnit si moje cíle…
Já končím hluboko… Chci najít spásu…
Byl to den, v hlavě mi znělo
Že tělo by odejít mělo,
Ale měl jsem sílu zůstat,
Lásku, krásnou rodinu a svět moje srdce chtělo,
Vím, že odejít by vás moc zabolelo.