Stolní tenista Jiří Suchánek je podle dalších sportovců veselý společník, který srší humorem a dobrou náladou. Sám o sobě říká, že je všudyzdejší, ale pochází z Chlumína nedaleko Mělníka. Nyní bydlí se svojí rodinou v Přelouči, odkud dojíždí trénovat do Liberce.

Na vozík se dostal svojí vlastní vinou: „Je to takové pěkné datum. 19. 9. 1999 jsem se vyboural v autě na cestě ze zábavy. Bylo mi sedmnáct a neměl jsem řidičák. S poraněním krční páteře mě transportovali do nemocnice v Mělníku, kde nemohli nic dělat, a proto mě poslali do Liberce na traumatologii,“ vzpomíná na nešťastnou událost Suchánek.

Chlast a sport

Po nehodě topil své starosti v alkoholu, kdyby nebylo zejména sportu, těžko by se z toho dostal: „Já jsem měl dvě možnosti. Buď se uchlastat, nebo sportovat,“ směje se tomu po letech sportovec. Původně přemýšlel, že by začal s ragby. To však nebylo možné, poněvadž by musel často dojíždět z Liberce do Prahy. Nakonec se začal věnovat ping pongu: „Vždycky se mi líbil stolní tenis,“ usmívá se Jiří Suchánek a dodává: „Chodíval jsem poměrně často hrát jen pro zábavu a nakonec mě to chytlo,“ prozrazuje.

Mezinárodní úspěchy

Od roku 2007 se stal součástí české reprezentace a o dva roky později pomohl k zisku druhého místa družstva české výpravy na mistrovství Evropy. V roce 2016 se umístil jako třetí na Paralympiádě a bronzovou medaili bral i v roce 2018 na mistrovství světa. Nejvíc si však cení jiného kovu: „Když jsem šel do boje o bronz na mistrovství Evropy v roce 2017, čekal mě hráč, kterého jsem pět, možná šest let neporazil. Kam přijedu, tam mě mele,“ říká na adresu soupeře Suchánek a dodává: „Hra byla vyrovnaná a dost se protahovala. Nervové vypětí bylo šílený. Byl to nejtěžší zápas, co jsem kdy hrál,“ ale nakonec si z něj odvezl vydřený bronz s příchutí zlata.

Přesto podle Jiřího Suchánka není všechno tak růžové, jak se může zdát. Handicapování sportovci podle něj dostávají málo peněz a většina z nich musí vedle tréninků a závodů pracovat: „Kamarád mi nevěřil, že si musím sám psát grant, abych dostal peníze na dresy,“ uvádí jeden příklad. Odměny za dobré umístění jsou podle Jiřího Suchánka příliš nízké a s jinými zeměmi se nedají srovnat. Spoustu nákladů si tak musí zaplatit sám, i když patří k těm nejúspěšnějším handicapovaným reprezentantům.  

Fotogalerie
10 fotografií