Petr Stančík je českým spisovatelem, historikem samoukem a mimo jiné také mistrem Bratrstva obruče s kladivem, středověkého spolku, který byl prominentní za vlády Václava IV. a které stálo za zbudováním architektonicky ojedinělé kaple Božího Těla a Krve na Karlově náměstí. Zhruba v místech, kudy dnes vedou tramvajové koleje.

Bratrstvo obruče s kladivem

„Nikdo neví, jak přesně se bratrstvo jmenovalo, protože se prakticky žádné dokumenty nezachovaly, ale v zakládací listině kaple Božího Těla a Krve na Karlově náměstí z roku 1382 je psáno o zbožném bratrstvu se znakem obruče s kladivem zavěšeným v jeho středu,“ vypráví badatel. Petr Stančík věnoval studiu historie kaple i bratrstva řadu let. Nakonec vnímal jen za správné alespoň symbolickou činnost starodávného spolku obnovit.

Snažíme se navázat na činnost středověkého spolku. Neví se přesně, kdy bratrstvo vzniklo, ani kdy zaniklo, pokud vůbec,“ říká pan Stančík. „Poslední zmínky o něm však sahají do poloviny 15. století.“ Co bylo onou činností bratrstva? I o tom jsou informace kusé.
Video
délka: 00:36
1080p 720p 360p

K oslavě svátku zahrála i skupina Bakchus specializující se na středověkou muziku. David Zima

„S určitostí víme, že bratrstvo iniciovalo v roce 1382 stavbu zmíněné kaple,“ vysvětluje Stančík. „I my bychom také rádi zřídili nějakou kapli, ale zatím se spíše spokojíme se skromnými cíli, jako je bádání o historii nebo křísení svátku Kopí a Hřebů,“ zmiňuje svátek, který se právě na Karlově náměstí ve středověku odehrával a který letos v dubnu zažil „znovuvzkřísení“.

Genius loci Nového Města

Pan Stančík už léta usiluje o to, aby byla kaple zbudována v původních místech dle původní podoby. To by ovšem nadmíru rázně pozměnilo charakter i dopravní obsluhu Karlova náměstí. Kaple totiž do konce 18. století stála přímo veprostřed. Její původní půdorys bychom dnes hledali pod tramvajovými kolejemi před křižovatkou.

„Myslím si, že kdyby se ten koncept udělal urbanisticky dobře, nemuselo by to poškodit dopravu a lidé by si na to mohli zvyknout,“ udává literát. Zároveň však dodává: „Za této situace si to ovšem neumím představit, je to spíše sci-fi. Žádný politik v Praze nebude chtít riskovat svou kariéru pro takto náročný koncept.“ I tak se ale spisovatel, který v roce 2015 obdržel Magnesii literu za beletristickou knihu Mlýn na mumie, své vize nevzdává.

Detail kaple Božího Těla a Krve ze Saadlerova prospektu z roku 1606. Tato kaple kdysi stála vprostřed Karlova náměstí.
Detail kaple Božího Těla a Krve ze Saadlerova prospektu z roku 1606. Tato kaple kdysi stála vprostřed Karlova náměstí.
Autor: Bratrstvo Obruče s kladivem

A myšlenky na to, zda by nebylo vhodnější kapli rekonstruovat mimo Karlovo náměstí, si pan Stančík nepřipouští: „Místo pro stavbu kaple nebylo vybráno náhodou. Jen tam může mít, jak říkali Římané, »genia loci«, čili ducha místa. Kopie kaple by samozřejmě šla udělat někde jinde snáz, ale pro mne by to ztratilo smysl. To ať raději zůstane vše při starém tak, jak to je.“

Likvidace starých památek na úkor moderny? 

Mimo snahy o znovuvybudování středověké kaple se pan Stančík zajímá i o jiné památky let minulých, které už v Praze nejsou k vidění. „Myslím si třeba, že mariánský sloup na Staroměstském náměstí, kolem kterého se poslední dobou hodně hovoří, na Staroměstské náměstí prostě patří. Mrzí mne, že se tam ještě nevrátil. Mohl by tvořit příjemnou protiváhu Husovu pomníku,“ myslí si.

Podle pana Stančíka je zároveň omylem, že veřejnost sloup vnímá jako symbol protireformace a památník habsburského vítězství na Bílé Hoře. Původně totiž podle něj vznikl jako upomínka na ubránění se Prahy před Švédy v roce 1648: „To spojení s násilnou rekatolizací vnímám spíše jako pomluvu.“

Paradoxy českých dějin

Rovněž by rád na svém původním místě viděl i Radeckého pomník, který kdysi krášlil Malostranské náměstí. Dnes je k vidění v Lapidáriu Národního muzea. „Pomník maršála Josefa Václava Radeckého z Radče je hrozně krásný. Myslím si, že by byl ozdobou Malostranského náměstí,“ uvádí literát k soše, která byla z původního místa odstraněna v roce 1921 z podobných důvodů jako mariánský sloup - totiž, že upomínala na habsburskou monarchii.

Petr Stančík je známým českým spisovatelem a historikem samoukem. V roce 2015 obdržel Magnesii literu.
Petr Stančík je známým českým spisovatelem a historikem samoukem. V roce 2015 obdržel Magnesii literu.
Autor: David Konečný

„Sice byl Radecký ve službách Habsburků, ale byl to Čech. Navíc jeden z nejlepších vojevůdců historie, který se podílel na porážce Napoleona. Nadto byl potomkem jednoho ze stavitelů svatovítské katedrály,“ vysvětluje Stančík. O to více jej mrzí, že jiné stavby a památky z let socialismu, které považuje za architektonicky perverzní, jsou dnes památkově chráněné.

Oproti tomu považuje spíše za paradoxní, že by v hlavním městě, konkrétně v Praze 6, měl vzniknout pomník Marii Terezii. „Marie Terezie byla jednou z panovnic, které českému národu nejvíce ublížily,“ upozorňuje badatel. „Z Čech měla pouze hospodářský prospěch. Divím se, že se třeba netvoří pomníky takovému Rudolfu II. nebo Ferdinandu V., kteří k Čechům a k Praze měli vřelejší vztah,“ dodal závěrem Petr Stančík.
Fotogalerie
26 fotografií