Podzemí Kolowratského paláce na Ovocném trhu ve čtvrtek hostilo netradiční událost - proměnilo se totiž v kambodžské království. Kulturu země ležící na jihovýchodě Asie připomínalo nejen tradiční jídlo, výzdoba a program, ale i lidé, kteří akci navštívili.

Kromě zvídavých Čechů totiž dorazili také asijští krajané, kterým se v Česku zastesklo po kousku domova. Jednou z nich byla i Kambodžanka Somaline, která v Česku žije už 12 let. Přesto první slůvka, která s redaktorkou Blesk.cz prohodila, byly omluvy za nedokonalou češtinu. „Začátky byly hodně těžké. Jednoho dne jsem ale zjistila, že je nesmysl se bát. Pak jsem začala mluvit,“ začala své vyprávění sympatická Somaline.

Česká nátura

Žít v Česku původně jejím snem nebylo. Do Prahy se dostala až po několikaletém manželství s Čechem, se kterým žili většinu doby vztahu v zahraničí. Jakmile se přestěhovali sem, přišel šok. „Lidi se vůbec neusmívali. Byli chladní. V Kambodži jsme zvyklí, že jsou všichni kontaktní a přívětiví... a hlavně se všichni usmívají,“ prozradila Somaline, která byla zvyklá na jiný svět. „Všichni neustále někam spěchají. V rodné zemi to není tak, že bychom nepracovali, ale jsme více uvolnění a užíváme si život.“

Do Prahy se přitom přestěhovala nejen s manželem, ale i se svým čtyřletým synem, kterému je dnes 17 let. „Pro něj to bylo obzvlášť těžké. Neuměl ani slovo česky, a přitom jsme ho vedli do školky,“ vzpomínala. „Navíc na nás před 12 lety lidé zvláštně koukali. Teď už je odlišný vzhled běžný, proto se cítím uvolněněji.“

Kamodžanka a česká kuchyně

Nejen přístup lidí k životu tady byl pro Somaline novinkou. Další šok následoval, když ochutnala českou kuchyni. Nechutnala jí. „V Kambodži jsme zvyklí jíst čerstvé ovoce a zeleninu. Všechno čerstvé. Jsem ráda, že je tady alespoň nabídka exotického ovoce jako je avokádo, které mám moc ráda,“ svěřila se.

Sama ale doma vaří i českou kuchyni. „Druhý manžel je také Čech. A tak vaříme i česká jídla. Jediné, co moc nekonzumujeme, je mléko. Třeba po sýrech se Kambodžanům zvedne žaludek. Smrdí jim to. Já už si ale zvykla,“ smála se. Život tady ji částěčně naučil odlišné stravě. Manželovi, ale i dětem, chystá i naše tradiční jídla, jako je například bramborový salát na štědrovečerní tabuli.

Chci tu zůstat!

Přestože pro ni bylo náročné zvyknout si na rozdílný život, do domoviny se vrátit nehodlá. „To spíš navrhoval manžel. Já mám pocit, že jsem se teď naladila na tu správnou vlnu, že tady chci žít. Zvykla jsem si na všechno to počasí i lidi. Už mám pocit, že znám všechny ulice v Praze. Navíc tady studují i moji dva synové,“ vysvětlovala Somaline, která se tady živí masážemi a kosmetikou, kterou provozovala i v 19 letech, kdy se zamilovala do prvního Čecha. A zatímco se před 12 lety cítila odlišně, dnes už je srdcem Pražankou.

 

Fotogalerie
5 fotografií