7°C
„Byl to zatím největší požár, u kterého jsem byl coby velící důstojník,“ okomentoval nadporučík Šustr zásah hasičů z 8. května, kdy z oken i střechy hostivařské haly šlehaly plameny a valila se mračna hustého dýmu. Požár o rozloze 60 x 150 metrů zaměstnal bezmála 200 profesionálních i dobrovolných hasičů na zhruba 48 hodin.
„Byl to fyzicky náročný zásah, nejen kvůli teplotám z požáru i pro nadměrně teplé počasí,“ vybavuje si pan Šustr. „Jeden z hasičů musel být ošetřen právě kvůli vyčerpání a dehydrataci. Když jde hasič do akce, má na sobě výbavu o hmotnosti cca 20 kilogramů. Do toho dýchá zplodiny z požáru. Nic příjemného.“
Jak dlouho přitom může hasič u požáru zasahovat? Podle Šustra to záleží hlavně na subjektivním dojmu, vycvičenosti a na fyzické kondici. „Pokud má hasič pocit, že je unavený a potřebuje být vystřídaný, tak se sám nechá střídat. Žádná norma na to není,“ uvádí. V praxi to znamená, že vzdorovat ohnivému živlu může i celý den – pokud se na to cítí.
Při požáru je nutné počítat se vším
Obzvlášť horké chvilky si prožil pan Šustr v momentě, kdy stáhl hasiče z hořícího pekla, které v hale panovalo. „Chtěli jsme se soustředit na hašení zvenku, takže jsem všechny hasiče odvolal z haly ven a zhruba 20 minut poté uvnitř haly vybuchla velká tlaková láhev,“ líčí okamžiky hrůzy. Kdyby hasiči zůstali uvnitř, mohlo dojít k tragédii.
„V takovém objektu musí člověk počítat se vším,“ vysvětluje. „I když všichni mohou říkat, že v hořící budově nejsou žádní lidé, přesto musíme počítat s tím, že tam třeba někdo stále je. A zrovna tak je to u tlakových lahví. Tím spíše, když na budově vidíte nápis Autoservis.“ Jeho intuice tehdy mohla zachránit životy druhých.
Hasič musí vědět, zda to riziko stojí za to
Na veliteli zásahu také je, aby zhodnotil, co ještě stojí za to hasit. „Pokud jsou hořícím objektu lidé a je šance je zachránit, tak to stojí skoro za jakékoliv vlastní riziko,“ říká Šustr. V opačném případě už jsou hasiči rozvážní, protože ne za vše stojí nasadit vlastní život. „Jeden kolega propadl při požáru Sapy střechou do hořícího objektu,“ vzpomíná. „Měl četné popáleniny. Sestřička v nemocnici se ho pak zeptala, stálo vám to za to riziko, hasit hořící trika?“
Jeden z nejnáročnějších zásahů v Praze
Při požáru v Hostivaři se hasilo nejen vodou ale i speciálním pěnovým hasivem. Nadto byl v Praze teprve potřetí využit tzv. bambi vak čili vak s vodou, která je na požár shazována z několikametrové výšky z vrtulníku. „S leteckou záchrannou službou nespolupracujeme tak často, v Praze na to není moc prostor, ale v tomto případě výrazně napomohla,“ uvedl Šustr.
U požáru haly v Hostivaři zasahuje vrtulník s bambi vakem. Aktu.cz
„Měli jsme problémy s dodávkami vody a policisté nám výrazně napomohli v tom, že jsme i přes ztíženou dopravní situaci dokázali být zásobováni cisternami vody. Bez pomoci složek IZS i dobrovolných hasičů by byl ten požár ještě problematičtější,“ vyzdvihl pan Šustr kooperaci při hašení požáru.
Noční můry hasičů
Díky preventivním opatřením v různých budovách je nyní hašení požárů snazší než před lety. I tak se ale najdou objekty, ze kterých mají hasiči obavy. „Určitě obchodní centra,“ uvedl bez rozmyslu Šustr. „Nebo nemocnice, kde je spousta lidí bez možností samostatného pohybu.“ Ani haly, podobné té v Hostivaři však hasiči nemívají rádi. „Právě kvůli nevyzpytatelnosti tlakových lahví,“ uzavírá.
