7°C
Když Blesk.cz navštívil Evu Dudovou poprvé, starostlivě vyprávěla, co všechno musí podniknout pro to, aby realizovala svůj projekt. Při rozhovoru sdílela své sny a plány i to, jak jako sociální pracovnice nemá šanci dostatečně pomoci těm, kteří mají snahu a chuť dostat se ze dna ulice. A tak to celé začalo. Po několika měsících se jí povedlo najít prostor, ve kterém otevřela second hand Přestupní stanice a zaměstnala prvního člověka bez domova.
„Bála jsem se, že v tom utopíme spoustu peněz, energie dobrovolníků a zničíme jedinou naději našeho parťáka bez přístřeší,“ popisovala zpětně své strachy při otevření. Během těch měsíců dva pokojíčky Přestupní stanice proměnila nejen v sekáč, ale také útulné komunitní místo, kde takřka denně pořádá zajímavé akce.
Takhle to vypadá v Přestupce Eva Fornálová
Mysleli si, že rozdáváme věci zdarma
„Jedna z nejvtipnějších chvil bylo vysvětlování místním, co jsme a co děláme, protože si většina z nich myslela, že patříme k dopravnímu podniku nebo dáváme zdarma oblečení všem, kdo přijdou kolem,“ smála se dnes Eva, které ale rozhodně do smíchu na začátku nebylo. Zvlášť v době, kdy se jim neustále ztrácelo zboží a osobní věci, až to vygradovalo odcizením fotoaparátů.
Stresující začátky
Do projektu zpočátku investovala nejen spoustu peněz, ale i času. „První měsíce mě myšlenka na osobní život ani nenapadla, nebyl na něj čas, všechno se točilo kolem Přestupky, přátelé si navykli chodit do Přestupky, pokud mě nebo někoho z týmu chtěli vidět. Odkládala jsem dokončení školy, sotva stíhala nakupovat jídlo a navíc jsem první měsíce byla dobrovolník na plný úvazek,“ popisovala Eva, jak byl začátek doslova očistcem.
Udělejte si čas na sebe!
Osobní život od toho pracovního nedokázala oddělit. „Dneska tohle můžu zařadit na seznam zkušeností, které už nechci opakovat a před kterými můžu varovat ostatní. I ten chod v prvních měsících byl hodně divoký,“ vypráví o punkových začátcích s úsměvem. Před rokem by si přitom nedokázala představit, že by vypnula mobil a nebyla pár hodin na přijmu. Syndrom vyhoření u ní naštěstí nenastal. Naopak. Důvodem je podle jejích slov zejména to, že její práce jí dává smysl. Dnes se může těšit z toho, že svému prvnímu zaměstnanci z ulice pomohla najít domov.
Denní snění
Plánů má do budoucna opravdu spoustu. „Určitě bychom mohli udělat druhý obchod, věcí od lidí máme dost a jsou to tak krásné kousky... Taky bychom rádi rozjeli housing first, protože dávat práci nestačí, když člověk nemá zázemí, kde si může odpočinout a nabrat síly... A moc by se nám líbilo dělat víc akcí ve veřejném prostoru,“ vyslovuje nahlas své denní snění nakonec.
Přestupní stanici objevíte na Žižkově na adrese Chelčického 17. Vydat se sem můžete nejen na nákup oblečení z druhé ruky, kterým přispějete na plat těch, již přišli o střechu nad hlavou. Můžete se tady naučit kreslit v rámci pravidelného kurzu, zhlédnout filmy nebo se vypravit na komunitní večeři. Více informací o plánovaných akcích objevíte tady.
