7°C
Zuzana Pokorná vyrůstala mezi zvířaty odmala. Nejprve se psem, potom s morčaty a králíčky, dnes se věnuje všem, které se na ZSHMP dostanou. „Je to určitě vysněné povolání,″ uvedla vedoucí ošetřovatelka bez rozmyslu. A to i přesto, že má tato práce své stinné stránky, jako například absolutní minimum volného času. Včetně svátků.
Vánoce? Den jako každý jiný
V ZSHMP se v současné době vyskytuje okolo 300 zvířátek. Většinou jde o ta, která by bez lidské pomoci nepřežila. Nejčastěji se to týká opuštěných mláďat, zesláblých zvířátek nebo poraněných. Zaměstnanci a brigádníci ZSHMP se o ně starají ve dne v noci. „Třeba mláďata zpěvných ptáků vyžadují krmení každých 15 minut po celý den. Když jich máme 100, bývá to docela fuška,” svěřila se Zuzana.
Proto bude ZSHMP fungovat normálně i přes sváteční dny. Otevřeno má prakticky non stop. Jedinou změnou oproti normálu je, že sem na Vánoce pravidelně zavítají lidé, a stanici podarují krmením nebo papíry k podestlání zvířat. Nejhektičtějším dnem potom bývá zpravidla Silvestr. „Ten je rušnější kvůli ohňostrojům, které plaší zejména labutě. Ty se pak ve zmatku často zraňují. Plaší se ale i jiná zvěř,″ upřesnila Zuzana.
Stanice pro všechny
Nejpočetnější „klientelou” stanice bývají ježci nebo ptáci. Určena je ale všem volně žijícím druhům, kteří péči potřebují. Občas do péče zaměstnanců přijde i netradiční zvířátko. „Měli jsme tu bobra, který se v Praze objevil po mnoha letech,” sdělila Zuzana. Stanici navštívila i berneška bělolící - arktický druh ptáka, který se v ČR prakticky nevyskytuje.
Kromě mladých nebo zesláblých jedinců se do stanice často dostávají i divoká zvířata, které negativně ovlivnil i člověk ve snaze je ochočit. „Lidé by si měli uvědomit, že zvíře není hračka,″ řekla Lucie.
Divoké zvíře patří do přírody
„Zachránili jsme takhle lišku, kterou lidé drželi na řetězu. Těžko říci, jak dlouho. Té lišce zkazili život, potlačili v ní přirozenou divokost, a dnes by v přírodě nepřežila, proto si ji tu musíme nechat a starat se o ni, což pro ní také není ideální,″ dodala s tím, že stanice slouží spíše jako nemocnice pro zvířata, která jsou po vyléčení puštěna zpět do přírody.
„I kdyby se mi nějaké zvířátko líbilo sebevíce, nemohu si jej tu nechat věčně. Leda by tu péči opravdu potřebovalo. Bohužel ale i takové případy jsou,″ řekla Zuzana. „Člověk zvířatům pomůže a jediné, co za to má, je dobrý pocit. Takový pocit, který naplňuje. U nás jsou zvířata na prvním místě. Správný hospodář dá první zvířeti, pak sobě,″ uzavřela.
