7°C
„Když chodím s Eliškou ven, nosívám ji na rameni,“ uvedl Jiří, který Elišku chová odmala. „První otázka, kterou mi pak lidé na ulici pokládají, je, jestli mi neuletí.“ Reakce nejbližšího okolí na jeho atypického a neobvykle slušně vychovaného domácího mazlíčka bývají pozitivní a obdivné. „Ráda si Elišku prohlížím nebo pohladím. Je nádherná. Když mohu, tak jí i dám nějakou laskominu,“ řekla pro Blesk.cz vrátná v paneláku, kde Jiří Čarek bydlí.
Takovou pozornost na sebe strhává Eliška, když s ní vyjde páníček ven:
Vztah na celý život
Eliška je papoušek z rodu Ara Arakanga. Ten je jedním z největších druhů na světě a dožívá se 60 let a více. Jiří ji vychoval prakticky od vajíčka. Možná i proto ke svému „páníčkovi“ chová neuvěřitelnou oddanost, lásku a poslušnost. Když je například na volno puštěná v parku, kde létá ze stromu na strom, na přivolání okamžitě přiletí. Zvládá i jednoduché slovní povely.
Často se při procházkách ale stane, že ji někdo cizí na stromě zahlédne, zpanikaří a v dobré vůli zavolá policii. Není se čemu divit. Vždyť nedaleko je zoologická zahrada. Jiří má proto s městskou policií v okolí svého bydliště velmi dobrý vztah, protože se už při těchto případech obrací rovnou na něho. Situaci ovšem nezlehčuje. „Je dobře, že lidi volají na policii, protože kdyby se jakýkoliv papoušek naneštěstí opravdu ztratil, byl by to problém pro něho i majitele.“
Nejlepší přítel člověka?
„Papoušci mají lidi rádi,“ vysvětlil majitel Elišky, jehož maminka Vladislava Čarková se chovu papoušků věnuje od dětství. Proto mezi nimi Jiří odmala vyrůstal, tak jako se to nyní dá říct o Elišce, která k Jiřímu tím více přilnula. „Je to jako se psy. Papoušek tu lásku vycítí a vrací ji.“ Proto se neobává, že by mu Eliška náhodou uletěla při venčení nebo z otevřeného okna. „Po parapetu se normálně prochází, ale nevyletí ven.“
Svou náklonnost umí dát najevo ale i jinak. „Když se třeba v okolí ozve nějaký dravý pták, tak varuje i mě, že se blíží nějaké nebezpečí,“ prozradil Jiří. Jinak si ale ptáků, kterých se po bohnickém sídlišti vyskytují hejna, příliš nevšímá. To ostatně platí o ostatních zvířatech, byť, jak chovatel dodává, „na psy se asi nejraději dívá z bezpečné výšky v koruně stromu“.
Volnočasové aktivity
Co Eliška nejraději jí? „Ořechy by se mohla přejídat pořád,“ popsal s úsměvem Jiří. Ale když náhodou nemá hlad, louská si je jen tak pro zábavu. Od lískových oříšků přes vlašské až po tvrdé para ořechy nebo mandle. Nebo když ty náhodou dojdou, není pro ni prý problém přelouskávat si v zobáku i kamínky.
Eliška rozhodně nezahálí – sleduje televizi nebo si „povídá“ s ostatními papoušky. „Když si telefonuji s mamkou, která papoušky chová, tak se stává, že se nějaký papoušek na druhé straně ozve a Eliška mu odpoví. Pak to vypadá tak, že si ani nevoláme my s mamkou, ale spíše ti papoušci,“ řekl Jiří.
Soused, jakého si jen lze přát
A co na soužití s papouškem říkají sousedé? „Eliška je hrozně hodná, nedělá moc hluku. Dožaduje se pozornosti, jen když jdu třeba do práce, nechce se jí totiž být moc o samotě,“ vyzdvihl pan Jiří její spořádanost.
Když jsme se ptali ostatních obyvatel paneláku na její přítomnost, tak ti, kteří ji na vlastní oči neviděli, ani netušili, že v paneláku nějaký papoušek vůbec žije. A že jde přitom o jednoho z těch hlučnějších, když mají náladu se »rozvřeštět«. Naopak ti, kteří se s ní už setkali, o ní hovoří jen s obdivem a pochvalně.
Papoušci jsou chytří a zábavní, v Divoškách na Primě jsou často a je to vždycky srandy kopec. 
