„Infikované klíště jsem na sobě našel v polovině září 2007 po návratu z cyklovýletu v oblasti Vrbenska v Jeseníkách. Asi po 14 dnech se objevily první příznaky chřipky, které odezněly, ale zhruba po 14 dnech se opět vrátily a opět se vytratily,“ popsal počátek své nemoci Josef Mohyla.

Zpočátku běžné problémy se najednou začaly zhoršovat. Josefa zachvátily vysoké horečky, ztrácel časovou a prostorovou orientaci, nebyl schopný běžné komunikace.

Převoz do nemocnice

„Záchranná služba mě po třech dnech nechtěla převézt, protože to je jenom chřipka. Na naléhání rodiny mě převezla klasická sanitka. V nemocnici mi byla na základě lumbální punkce diagnostikovaná encefalitida, byl jsem převezený do opavské nemocnice na infekční oddělení, kde začala léčba. Tam se stav dále dramaticky zhoršil,“ popsal začátek velkého trápení Josef Mohyla.

Poslechněte si část vyprávění Josefa Mohyly:

Video
délka: 02:00
1080p 720p 480p 360p 240p

Josef Mohyla popisuje své problémy po prodělání klíšťové encefalitidy. Daniel Vitouš

Na infekčním oddělení strávil Josef pět měsíců. Nastalo období kritického stavu, kdy pacient začal vlivem onemocnění ztrácet svalovou hmotu, nebyl schopen pořádně mluvit a pouze ze sebe s obrovským vypětím sil soukal jednotlivé slabiky. Josef vzpomíná, jak byla jeho rodina vyděšená, když ho v tom nejkritičtějším období viděla.

„Po pěti měsících se rozhodovalo, kam dál. Manželce bylo naznačeno, že doma v žádném případě, pro náročnost toho případu, takže někam do LDN. Ta prognóza byla velice špatná,“ řekl Josef Mohyla.

Halucinace a světloplachost

V souvislosti s fyzickými komplikacemi přišly také ty psychické. Bezesné noci střídaly okamžiky, kdy Josef usínal, ale okamžitě nastoupily optické halucinace. „Některé byly naprosto reálné. Člověk řešil přes den ten problém, jestli to byla halucinace, nebo jestli to bylo reálné,“ uvedl Josef. Toho začala sužovat také světloplachost a přehnaná citlivost na různé zvuky.

Rehabilitace je pro Josefa prakticky nekončící proces. Dodnes se každý den snaží fyzickou aktivitou své tělo trénovat. „Z toho fyzična mi zůstalo na základě vyšetření lékařů možná dvacet, třicet procent,“ uvedl Josef Mohyla. Ten prozradil, že je dnes v neustálé roli, kdy si hraje na zdravého, což mu pomáhá vést relativně normální život. Uvnitř to ale stále není žádný med.

„Sedím na židli, mám pocit, že tam je 80 stupňů, pálí mě tělo. Každý den usínám s tím, jaké budou křeče. Doslova křeče, nebo stavy, že máte přeražené nohy – včetně té bolesti. Normální člověk vstává z postele odpočatý, já tuhle zkušenost mám naposledy před 9,5 roku. Od té doby jsem se ještě nevyspal,“ ukončil své vyprávění Josef Mohyla, který se přidává k volání odborníků, aby se lidé nechávali proti klíšťové encefalitidě efektivně očkovat.

Čtvrtina klíšťat je nakažená

V současnosti se podle Českého hydrometeorologického ústavu výskyt klíšťat omezil na druhý nejnižší stupeň, ani to ale neznamená, že při výletě v lese na žádné nenarazíte.

Aktuální výsledky odebíraných vzorků ukazují, že v hlavním městě přenáší lymeskou boreliózu zhruba čtvrtina klíšťat. Podle odborníků to není důvod k panice, jde totiž o nijak nevybočující průměr.

„Není pravidlem, že každý, na koho se klíště přisaje, onemocní boreliózou. Záleží na mnoha okolnostech, například na délce přisátí či na momentální kondici našeho imunitního systému,“ uvedl k výsledkům testů ředitel pražské hygieny Jan Jarolímek.

Podívejte se, jak to vypadá při takzvaném vlajkování klíšťat:

Video
délka: 00:41
720p 480p 360p 240p

Ženy s bílými vlajkami chodí po lese: Takhle se odchytávají klíšťata! Daniel Vitouš