10°C
Co vás přimělo založit projekt Nenech mě BÝ-í-T, pomáhat ženám, mužům, dětem, kteří jsou oběťmi domácího násilí?
K této myšlence mě přivedla má osobní zkušenost, která trvala několik let. Jelikož jsem se z tohoto začarovaného kruhu dokázala dostat a dokázala jsem i odpustit nám oběma, chtěla bych to předat dál. Je to správné. Tímto bych lidi chtěla naučit i vzájemné úctě, bezpodmínečné lásce a respektu. Pociťuji, že naší společnosti tyto hodnoty velmi chybí. Nenech mě BÝ-í-T je založeno na dvou částech a pomáhá ženám, mužům i dětem.
Jak dlouho projekt Nenech mě BÝ-í-T funguje a čeho byste chtěla dosáhnout?
Projekt Nenech mě BÝ-í-T funguje již půl roku a stále ho je kam posouvat. Obětí, které nás kontaktují, přibývá, a to je pro mě důležité, jelikož mi to dává znamení, že nám ženy věří. Mým cílem je otevřít společnosti oči a ukázat lidem cestu bez násilí a obětem cestu bez agresora. Ukázat lidem sílu odpuštění a třeba i poukázat na to, co v systému nefunguje. Momentálně věřím, že je to v té fázi, ve které to být má a co bude v budoucnu, uvidíme. Sama se nechám překvapit.
Jak byste definovala domácí násilí?
Domácí násilí není především jen o fackách, ale také o psychickém deptání a manipulaci, kterou to vlastně vše začíná. V domácím násilí hrají roli i různá omezování, zákazy, ponižování atd. Je to vše o určitém vývoji, nejdřív zpracování oběti, až po facky a vyhrožování, dále se na to samozřejmě napojují i další věci, jako jsou např. znásilnění.
Kdy jste si uvědomila, že soužití s expartnerem už dál nejde?
Tuto skutečnost jsem si uvědomila až po sedmi letech, kdy naše soužití již překračovalo velkou hranici zdravého vztahu. Můj příběh je již mnohokrát zmiňován a já mám již svou minulost vyřešenou a již jsem tento čas opustila i ve svých myšlenkách. Vím jen, že jsem byla opravdu na dně a ve špatném psychickém stavu.
Násilí se vždy stupňuje a z nadávek a ponižování a deptání přechází i ve fyzický kontakt. Pokud jsou ve vztahu i děti, snažím se na maminky vždy apelovat, aby chránily své děti včasným odchodem. Ženy maminky se totiž domnívají, že musí takovouto zraněnou rodinu udržet za každou cenu. Uvědomte si prosím, maminky, tak jako já, že děti by neměly přebírat špatný vzorec a hlavně děti potřebují mít šťastnou mámu.
Co by měla oběť domácího násilí, kterou fyzicky nebo psychicky někdo týrá, udělat?
Určitě by se měla někomu svěřit, ať už blízkým, přátelům, pokud ji někdo zbil, anebo někde, kde jí pomohou, tzn. policii, lékařům, jsou různá centra nebo organizace, nebo nám v Nenech mě BÝ-í-T. Přiznat si, že něco je opravdu v nepořádku, že to, co zažívám, není správné a že se to nezlepší. Naopak, situace se stále zhoršuje. Každá žena, muž či dítě, co domácí násilí zažívá, někde uvnitř ví, že to není správné, tak se poslechněte a nebojte se.
Jak vlastně pomoc vypadá?
Pomoc v Nenech mě BÝ-í-T má dvě fáze. Nejprve, když nás oběť kontaktuje, zjišťujeme v jaké fázi násilí se nachází, zda ještě s agresorem žije, zda jsou ve vztahu děti, zda je agresor manželem či ne. Poté se zjišťuje bezpečí oběti, to znamená, jestli má případně kam odejít, v jak velkém nebezpečí je atd. Podle toho se dělají další kroky. Každá oběť si může na našich webovkách vybrat, se kterou z nás bude mluvit. Každá poradkyně má jiný příběh, takže věřím, že se v tom každá oběť najde.
Druhá fáze je hodně o sebelásce a klidu, ukázat oběti cestu jak odpustit, nejdřív sobě a pak člověku, který ubližoval. Jak uzdravit své vnitřní já. Ukazujeme, jak je důležitá bezpodmínečná láska, respekt a úcta k sobě i k druhým. Toto je důležité k tomu, aby oběti mohly jít dál. Cílem této druhé fáze je naučit oběti, aby se měly zase rády, aby si udaly svou osobní hranici, za kterou již nikoho nepustí.
Kolik žen se na vás (týdně, měsíčně, ročně) obrací?
Na mě týdně zhruba dvě až tři ženy, na ostatní poradkyně jak kdy. Většinou ženy přeposílám kolegyním i já a také fungují v uzavřené skupině, kde jsou kdykoliv po ruce. Statistika pro mě v tuto chvíli není moc důležitá, pro mě je nejdůležitější, že pomáháme a že to takto funguje.
Kde berete sílu a finance projekt stále udržovat v chodu?
V tuto chvíli je pro mě důležitý duchovní rozvoj mě samotné, abych dokázala být v klidu, naučila jsem se meditovat a taky odpočívat a pouštět všechny ty zlé věci ven. Někdy mi to trvá i několik dní, než se citově vzpamatuji, to je především v situacích, kdy se řeší třeba zneužívání dítěte. Všechno je to o hlavě a pokud jste vnitřně v klidu, máte sílu. S financemi už je to trochu jiné, jelikož celý tento projekt dělám zadarmo a neberu žádné dotace, snažím se vše udělat tak, aby náklady byly nulové, nebo to financuji zatím ze svého, pokud je potřeba. Co bude v budoucnu, teď nedokážu říct.
