7°C
Co vás přivedlo na myšlenku stvořit JAPŮ?
Štvala mě jednostranná a naprosto monotónní nabídka rychlého občerstvení pro vegetariány a vegany. Tou dobou jsem se stravovala vegetariánsky a hledala jsem cestu, jak ze svého jídelníčku vytlačit bagety, pizzu, těstoviny, sladké pečivo, dortíky a jiná nezdravá jídla. Napadlo mě, že by nás takových mohlo být víc.
Kde jste tedy začala poprvé nabízet své krabičkové vegetariánské jídlo?
Prodej jsem zahájila právě ve školních bufetech. V té době to bylo ještě hodně o experimentování a musím přiznat, že první rok vaření JAPŮ, tedy tou dobou ještě JAPŮ PAPŮ, proběhl v řeznictví. Krásný paradox, že?
Bylo vaším snem vždy podnikat?
Už od střední jsem byla tak trochu rebelka s citem pro životní prostředí a nebavilo mě jít s davem.
Takže se dá říct, že jste tak trochu objevila díru na trhu…
Ano. Už na střední jsem si přála být takovou podnikovou ekoložkou, ale to se časem změnilo. Chuť pustit se do něčeho svého přišla ve chvíli, kdy jsem si uvědomila jistou díru na trhu v kvalitním zdravém rychlém občerstvení, které je určeno pro nejen vegany, ale i ty, co chtějí jíst zdravě a cítit se po jídle opravdu dobře.
Jaké byly začátky?
Naivní, punkové, drzé. Málo spánku, hodně otazníků, nekonečné změny a nutnost improvizace. Brzo jsem měla kolem sebe lidi, kteří moji práci oceňovali a byli pro mě motorem pokračovat. Také jsem si rychle uvědomila, že si plním své sny, že mě práce naplňuje a vnímám pozitivní dopad na své okolí.
Takže i přes různé nezdary mě práce bavila, začátek byl opravdová zkouška vytrvalosti a odhodlání. Nicméně teď mám na mysli úplné začátky v roce 2012, první rok ještě při škole, ale tomu bych vlastně podnikání ještě moc neříkala.
Kdy tedy přišlo to opravdové podnikání s vlastní značkou?
Až v roce 2016, to už bylo vše, jak se říká, naostro. Pronajala jsem si krásnou profi kuchyň na Letné. Začalo budování značky a hledání prodejních míst. Začala jsem si více uvědomovat konkurenci a také to, že vlastně těch zákazníků, co chtějí jíst zdravě, až tak moc není. Pořád se na ochutnávkách, které děláme různě v prodejnách, setkávám s hláškou „to vypadá moc zdravě, to nejím“. Dnes už mě ale jen tak něco nerozhází, vnímám, že těch lidí se zájmem o své zdraví přibývá a pro ty tu jsem a věřím, že dlouho budu.
Co vám JAPŮ přineslo?
Spoustu radostí, spoustu zajímavých setkání, mnoho zkušeností a ten pocit, když víte, že je vše na vás. Zatím je veškeré dění v rámci JAPŮ na mně – co vymyslím, zařídím, uvařím, to se stane, a co nestihnu nebo zapomenu udělat, to se prostě nestane.
JAPŮ mi také přineslo cestu osobního rozvoje, chuť růst jako člověk a učit se. Baví mě nové příležitosti, nic nevidím jako problém, vím, že vše má své řešení, a když ne hned, tak později. Také si opravdu vážím schopných a spolehlivých lidí, protože takových je málo a je radost mít takové lidi kolem sebe.
Na co jste nejvíce pyšná?
Co to překlopit na hrdá? Protože hrdá jsem na svou vytrvalost a víru, že vše, co dělám, má svůj smysl. Mám radost, když mi lidé říkají, jak je JAPŮčko zachránilo před hladem, protože nabídka z baget na 10 způsobů je neuspokojuje. Vždy mě na ochutnávkách potěší, když někomu prolomíme nechuť k pohance, protože ten člověk ji jednou jedl a nechutnala mu, ale když zkusí tu od nás v nějakém receptu, tak zjistí, že mu vlastně chutná.
Taky mě těší, že lidem pomáháme zpestřit jídelníček a vzděláváme je o zdravém jídle. Našim cílem je, aby bylo jednoduché jíst zdravě, proto se snažíme, aby byla JAPŮ jednoduše dostupná.
Jaké jsou vaše sny?
Zavřu oči… Chtěla bych naplnit naši vizi, aby se JAPŮ stalo zárukou promyšleného kvalitního jídla, aby každý, kdo po JAPŮ sáhne, vnímal hodnotu, kterou přinášíme. Tedy aby JAPŮ fungovala jako značka s hodnotami. V současné době provozujeme e-shop a rozvážíme pouze po Praze, mým snem je být po celé České republice.
Podívejte se na Janu a její výrobky:
