Za všechno může Dagmar. Ta mi ho poprvé ukázala. Nebo jsem jí byl natolik zaujat, že jsem ho tentokrát nepřehlédl – orgasmický orgasmus. Takový ten s velkým O. Ten, který ženu unáší mimo realitu, mění vědomí, hraje si s celým jejím tělem i výrazem tváře,“ vzpomínal Jedinák na svém blogu, kdy se probudila jeho vášeň.

Dekadentní umělec si nemusel platit modelky, které by mu pózovaly. „Oslovil jsem nejdříve své kamarádky a pak kamarádky kamarádek a nakonec za mnou začaly chodit i ženy, které jsem do té doby neznal,“ říká Jedinák.

Současná třídenní výstava není ukončením projektu. „Jde o první prezentaci téměř čtyřiceti portrétů. S přibližně stejným počtem modelek jsem již předběžně domluven na spolupráci,“ tvrdí fotograf.

Způsob fotografování je také nevšední jako samotné téma. Fotografie jsou pořizovány mokrým kolodiovým procesem, tedy prastarým fotografickým postupem z roku 1851. Jedinák je zaznamenává na skleněné desky, které připravuje těsně před focením a které nesmí během focení vyschnout.

Výstava Petra Jedináka představí více než 30 orgasmických portrétů.

„Do citlivé vrstvy by se po zaschnutí nedostala vývojka a celé úsilí by bylo zmařeno. Takže se dostáváme k limitu cirka pěti minut, kdy by k vyvrcholení mělo dojít,“ upozorňuje na náročnost odhadnutí daného okamžiku. „Když se to nepodaří, musím připravit novou desku a začínáme téměř od začátku,“ vysvětluje.

Pokud si kladete otázku, jak ženy dosahují vyvrcholení, je to různé. „Jakou techniku masturbace zvolí, zda použije vibrátor či ne, je čistě na ní. Já ji diskrétně pozoruji, a ve správný čas udělám jednu jedinou fotku,“ tvrdí umělec, který má možnost pozorovat ženy při tak intimním zážitku.

Podívejte se na Jedinákovu sbírku:

Fotogalerie
16 fotografií