8°C
Libeňský most ještě nemá vyhráno. „K realizaci projektu je ještě dlouhá cesta,“ říká architekt Petr Kučera
-
Přestože v médiích zaznívá, že má Libeňský most vyhráno, stále ho čeká ještě druhá fáze, která může skončit negativně. Blesk.cz se během procházky po Libeňském mostě svěřil architekt Petr Kučera (30), který patří k aktivistům, díky nimž se podařilo přesvědčit nejen občany, ale také radní o tom, že by měl být most zachován.
Co vede mladého člověka k záchraně Libeňského mostu?
Jsou tu dva aspekty. Tím prvním je láska k architektuře a úcta ke kvalitním dílům našich předků, tím druhým je občanská angažovanost a zájem o obecné věci. Nejedná se pouze o most, ale o princip, jakým jsou vybírány, schvalovány a financovány dopravní stavby v Praze.
Podle Petra Kučery je Libeňský most důležitou památkou, o kterou by byla škoda přijít.Autor: Eva FornálováJaký byl váš první projekt, na kterém jste se občansky angažoval?
Svou, v uvozovkách, občanskou kariéru jsem zahájil po povodních v Karlíně v roce 2002, kdy jsem v rámci klubu Za starou Prahu bojoval za záchranu jedné barokní kaple, která byla na odpis, málem byla zbořena. Pomáhal jsem tam tehdy jako dobrovolník. A když jsem si všiml, že tam hrozí demolice, začal jsem tehdy jako sedmnáctiletý bojovat za starou Prahu. Tím začala má cesta obecného zájmu.
- 1.
Aktivista a architekt Petr Kučera v rámci snahy zachovat most už uspořádal dvě veřejná představení, ve kterých ukazuje krásy mostu.Autor: Eva FornálováProč jste se nakonec vydal cestou popularizace a ne právě cestou boje za zachování jednotlivých staveb?
Časem jsem usoudil, že je někdy lepší, než aktivizovat nad konkrétními projekty nebo bojovat proti projektům, vzdělávat veřejnost.
Má o to veřejnost zájem?Má. Vycházky po architektuře rozvíjím už deset let a zájem rok od roku roste. Ve společnosti je cítit několik věcí. Rozvíjí se lokální a regionální patriotismus ve smyslu: „Já jsem ze Žižkova a jsem na to hrdý.“ Lidé pak mají větší zájem o historii míst, ve kterých žijí, jak vypadá oblast dnes a co by se dalo udělat pro její rozvoj. Za těch deset let pociťuji ve společnosti znatelný posun, lidé mají větší zájem a mnohem více se angažují.
V čem se vaše vycházky odlišují od těch běžně turistických?Zajímají mě nevšední témata jako například zmizelá Praha. Procházíme ve skupině ulici a s dobovými fotografie porovnávám a hodnotím, jak to dříve vypadalo.
Jaké historické památky vás nejvíce lákají?Lákají mě zejména ty technické. Nemám rád taková ta klasická témata, zato rád objevuji nová, opomíjená.
- 2.
Aktivista a architekt Petr Kučera v rámci snahy zachovat most už uspořádal dvě veřejná představení, ve kterých ukazuje krásy mostu.Autor: Eva Fornálová
Kolik lidí se sejde ve skupině u jednoho cyklu?
Skupina se vlivem let rozrůstá, takže jsem začal počet omezovat. Na jednu vycházku mám tedy limit třicet lidí s tím, že raději vypíšu druhý termín. Jednou se mi totiž stalo při vycházce, kde jsme procházeli místa starých pražských bank, že se mi sešlo přes 80 lidí.
Pořádáte vycházky nebo přednášky v souvislosti s Libeňským mostem?
Právě v rámci naší iniciativy na záchranu Libeňského mostu jsme nebyli pouze aktivisty, že bychom někde křičeli, ale pořádali jsme a ještě stále pořádáme řadu doprovodných akcí, kterými se snažíme Libeňský most blíže představit, protože leckdo nechápe, co je na něm zajímavé.
Jak se díváte na názory ohledně životnost mostu? Zaznělo, že výhoda nového mostu by byla v daleko vyšší životnosti?S pojmem životnost staveb se dobře operuje. Přestože se životnost naprojektuje, záleží zejména na údržbě. Libeňský most je starý 90 let, udržovaný nebyl prakticky vůbec a není v dobrém stavu, ale kupodivu je ve slušném stavu na to, že nebyl udržován. Když to srovnáte s daleko novějšími stavbami, například tramvajová trať na Barrandov a jiné, jsou mnohdy po pár letech provozu v horším stavu.
- 3.
Petr Kučera představuje Libeňský most z části, kterou většina lidí nezná.Autor: Eva Fornálová
Takže nemá smysl upínat se k naprojektované životnosti?Přesně tak. Hezkou ukázkou jsou Baťovy domky ve Zlíně, které byly naprojektovány na životnost třiceti let. Jsou tam dodnes, o sedmdesát let později. A Karlův most. Na jakou životnost byl tehdy plánován? Je důležité vnímat, že životnost stavby není nějaké číslo. Životnost stavby je taková, dokud je vůle ji opravovat a udržovat. Jakmile ta vůle není, životnost vyprchá.
A co materiály?
Ty se dají ve větší míře vyměňovat. Proto záleží zejména na vůli.
Skončila schválením opravy Libeňského mostu vaše práce v roli aktivisty? Je to konečná výhra?
Řekl bych, že skončila ta první aktivistická a politická fáze boje, z čehož máme velikou radost. Ale i přesto není zdaleka dobojováno. Od zvednutí ruky v zastupitelstvu k realizaci projektu je ještě dlouhá cesta. Teď je třeba, aby radní pro dopravu úkoloval příslušné organizace a začal uvolňovat peníze na nový projekt.
Je něco, čeho by se mohl most obávat?Aktuálně projekt tlačí čas. V Česku často bývá silná chuť prosadit projekty, i když se časem ukázalo, že byly zbytečné. A tak většinou dojde ke schválení jen proto, že se do projektu investovalo přes deset milionů.
Už se vám povedlo někdy dostat se při takovémto aktivismu takto daleko?
Řekl bych, že to je první projekt, který se povedl tak výrazně zvrátit. Alespoň to tak vypadá, že zvrátit. Je to precedens, takže se to těžko s něčím srovnává. Ale málokdy se povede občanským aktivitám svrhnout megalomanskou společnost.
-
Související články
